48 C 149/2024-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 12. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 57 655,36 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel uzavřel s žalovaným (dlužníkem) dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 150 000 Kč za účelem konsolidace závazků. Dlužník byl povinen věřiteli splatit úvěr včetně úroků a poplatků měsíčními splátkami ve výši 3 117,80 Kč počínaje , datum, . Dlužník opakovaně porušil úvěrové podmínky tím, že nesplácel úvěr řádně a včas. Dne 20. 2. 2023 věřitel dluh zesplatnil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 9. 2023. a ze dne 13. 10. 2023. Ke dni sepsání žaloby dlužník dlužil částku 54 115,36 Kč za jistinu, na poplatcích částku 3 540 Kč, na smluvním úroku 5 338,61 Kč a na úroku z prodlení 4 880,89 Kč. Žalovaný je dále povinen hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru ve výši 11,1 % z jistiny.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas neomluvil, nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k jednání doručena dne 27. 5. 2024. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní skutečně došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě níž vyčerpal žalovaný shora uvedenou částku, neplnil své povinnosti ze smlouvy, nehradil stanovené měsíční splátky, a protože spolu s uzavřením smlouvy přistoupil mj. i k všeobecným obchodním podmínkám právního předchůdce žalobkyně, je povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný byl povinen od 16. 11. 2017 úvěr vracet v měsíčních splátkách po 3 117,80 Kč a platit žalobci úrok ve výši 11,1 % p.a. z dlužné částky. Žalovaný však neplatil řádně a včas a jeho závazek z úvěrové smlouvy se tak stal splatným. Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 810,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 307 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 655,36 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 160 Kč ve výši 2 343,60 Kč.