35 C 211/2025-16 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, , na základě které dodávala žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu a žalovaná se zavázala poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni zaplatit. Žalované byla vystavena faktura na částku 14 172,37 Kč za odběr elektrické energie v období od 12. 6. 2024 do 17. 10. 2024 na odběrném místě na adrese , adresa, . Žalovaná však dosud neuhradila ničeho, a proto se žalobkyně domáhá také úhrady úroku z prodlení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř, neboť účastnice neměly proti tomuto postupu námitek.Vzhledem k pasivitě žalované soud vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně jako dodavatel touto smlouvou zavázala dodávat do odběrného místa na adresu , adresa, , elektřinu za dohodnutou cenu, a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat. Dále soud z žalobkyní vystavené faktury č. , Anonymizováno, zjistil, že byla žalované za odběr elektrické energie účtována za období od 12. 6. 2024 do 17. 10. 2024 částka ve výši 14 172,37 Kč, splatná dne 5. 11. 2024. Právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě dluhu, což doložil poštovním podacím lístkem.Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že účastnice uzavřely ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 shora cit. zákona smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně jako dodavatelka zavázala žalované dodávat elektřinu za podmínek stanovených ve smlouvě a obchodních podmínkách. Žalovaná však, ačkoliv odebrala v rozhodném období elektřinu od žalobkyně a bylo jí tak ze strany žalobkyně plněno, neuhradil splatnou kupní cenu za odebranou energii. Žalovaná neuvedla, tím spíše neprokázala, že by cenu již uhradila, nebo že by k tomu nebyla povinna, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 172,37 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.