36 C 184/2025-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 26. 5. 2025 se žalobkyně domáhá na žalované (své matce) určení výživného ve výši 3500 Kč měsíčně, od podání žaloby. Žalobu odůvodnila tím, že s matkou žily do 22. 5. 2025 ve společné domácnosti, avšak dlouhodobě měly problematické vztahy, což se podepsalo na její psychice. Spory vyvrcholily tím, že ji matka vyhodila z bytu na ulici. Uvedla, že je studentkou středního odborného učiliště a v červnu jí čekají závěrečné zkoušky, které však bude muset odložit na září, vzhledem k vysoké absenci a špatnému psychickému stavu. Uvedla, že nemá žádný příjem ani zajištěné ubytování, na nezbytně nutnou dobu bude bydlet v azylovém zařízení. Bude si žádat o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi, přičemž podmínkou přiznání těchto dávek je podání návrhu na stanovení výživného rodičům nezaopatřeného dítěte.2. Žalovaná se vyjádřila písemně a dále pak na ústním jednání. Poukázala na to, že dcera trpí poruchou pohlavní identity a již několik let vystupuje na svou vlastní žádost nikoliv jako , jméno FO, , ale jako , jméno FO, . Přesto, že se snažila být žalobkyni co nejvíce nápomocná, začaly se u ní již v roce 2018 projevovat psychické obtíže. Dcera se opakovaně sebepoškozovala a v minulém roce byla hospitalizována na oddělení psychiatrie v nemocnici. Od hospitalizace se u dcery střídaly intenzivní změny nálad, byla vůči ní agresivní a vulgární, což vedlo k vzájemným hádkám. Poslední vyhrocená situace nastala dne 22. 5. 2025, kdy se pohádaly dcera si vzala několik věcí a odešla. Dcera se tedy odstěhovala ze svého vlastního rozhodnutí, není pravda že byla vyhozena. Ke svým výdělkových a majetkovým poměrům uvedla, že pracuje na pozici koordinátorky směn u , právnická osoba, . s čistým měsíčním výdělkem cca. 30 000 Kč. Náklady na bydlení činí 16 200 Kč měsíčně, včetně služeb. Dále má pravidelné měsíční platby za jídlo, internet, telefon, penzijní pojištění apod. ve výši cca 9 000 Kč. Zbývající finanční prostředky odkládá jako úspory na mimořádné finanční výdaje. Ke studiu dcery uvedla, že po ukončení základní školy začala nejprve navštěvovat střední odborné učiliště s výučním oborem elektrikář, který ukončila asi po 1 roce, protože jí to nebavilo. Následně se rozhodla vyučit v oboru kuchař– číšník, kam však často ze své vůle nedocházela a měla vysoké množství neomluvených absencí. Odkázala na nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2121/14, který se týká jo znaky soustavnosti a cílevědomosti u studia ve vztahu k požadavku na placení výživného. Závěrem uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby, popřípadě stanovení únosného výživného, a to v maximální výši 2 000 Kč měsíčně.3. Soud provedl následující důkazy:4. Z potvrzení o studiu ze dne 26. 5. 2025 vyplývá, že žalobkyně je od 1. 9. 2024 studentkou , právnická osoba, v , adresa, , na denním studiu.5. Z předpisu záloh vyplývá že žalovaná má stanovené zálohy na elektřinu na adrese , adresa, ve výši 2 290 Kč měsíčně.6. Ze mzdového výměru žalované vyplývá, že pracuje na pozici koordinátor směny u , právnická osoba, . se základní tarifní mzdou ve výši 32 900 Kč měsíčně hrubého. Nenárokovou složkou mzdy jsou výkonové prémie až do výše 3 290 Kč měsíčně.7. Z výpočtového listu vyplývá, že žalovaná žije v nájemním bytě na adrese , adresa, o velikosti 3+1. Měsíční náklady, včetně nájemného, činí částku 13 995 Kč.8. Z lékařské zprávy ze dne 18.7.2025 vyplývá, že žalobkyně trpí odeznělou depresivní poruchou vlivem změny bydliště a omezením kontaktu s matkou. Je bez medikace.9. Z potvrzení o studiu ze dne 21. 10. 2025 vyplývá, že žalobkyně byla studentkou , adresa, v době od 1.9.2021 do 30.6.2025. První 3 roky studovala učební obor Kuchař. Ve 3 ročníku ale neprospěla, požádala o změnu oboru a byla zařazena do 2 ročníku dvouletého učebního oboru Práce ve stravování. Druhý ročník úspěšně zakončila, avšak ze zdravotních důvodů se neúčastnila červnových závěrečných zkoušek. Na doporučení lékaře jí byly tyto zkoušky posunuty na zářijový termín. Závěrečné zkoušky úspěšně složila dne 24. 9. 2025 a obdržela výuční list.10. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 8.1.2021, č.j. , spisová značka, , vyplývá, že otci žalobkyně, panu , jméno FO, , narozenému , datum, , bylo stanoveno výživné na žalobkyni, a to ve výši 3 000 Kč od 1.9.2020.11. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 910 odst. 1 mají předci a potomci vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 922 odst. 1, lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně a žalovaná jsou v příbuzenském vztahu, jako dcera a matka. Současně nebylo sporné, že od 22.5.2025 nežijí ve společné domácnosti. Důvody, pro které žalobkyně opustila společnou domácnost, interpretovaly strany rozdílně, avšak tato skutečnost nemá, sama o sobě, vliv na rozhodnutí soudu v této věci.13. Z provedených důkazů, konkrétně z potvrzení o studiu, bylo zjištěno, že žalobkyně byla studentkou , adresa, v době od 1.9.2021 do 30.6.2025. Dále bylo zjištěno, že první 3 roky žalobkyně studovala učební obor Kuchař, následně požádala o změnu oboru a byla zařazena do 2 ročníku dvouletého učebního oboru Práce ve stravování. Tento učební obor úspěšně ukončila dne 24.9.2025, kdy složila závěrečné zkoušky a obdržela výuční list.14. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že při rozhodování soudu o vyživovací povinnosti je třeba přihlížet i k věku dítěte, přičemž dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam. Odlišná je však situace u dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností je samozřejmě studium žalobkyně na střední škole, respektive středním odborném učilišti. V takovém případě je nutné se zabývat účelností takového studia, které by mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“. V konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je tak třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání, zda studovaná škola má odpovídající kvalitu a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí, tedy zda nedosahuje nepřiměřeného množství absencí a zda dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor.15. Ač žalovaná naznačila, že by studium žalobkyně nemuselo mít znaky soustavnosti a přípravy na budoucí povolání, soud s takovým názorem nesouhlasí. Z vyjádření dotčené školy vyplývá, že žalobkyně zahájila studium dne 1.9.2021 na oboru Kuchař, kde studovala 3 roky. Následně požádala o změnu oboru a byla zařazena do 2 ročníku dvouletého učebního oboru Práce ve stravování, který ukončila dne 24.9.2025 výučním listem. Studium tedy ukončila po 4 letech od zahájení studia, přičemž obor Kuchař a Práce ve, Anonymizováno, stravování jsou obory se zaměřením podobné, doba studia se prodloužila maximálně o jeden rok a nelze objektivně klást k tíži žalobkyně, že by změnou oboru účelově prodlužovala studium za účelem čerpání výživného. Žalovaná ani netvrdila, že by v minulosti se změnou studia nesouhlasila.16. Soud tak studium žalobkyně pokládá za přípravu na budoucí povolání, kdy za těchto okolností má žalobkyně právo na placení výživného od svých rodičů. Otec žalobkyně má výživné určené soudem, a to ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1.9.2020. Výživné od matky žalobkyně je předmětem tohoto soudního řízení, kdy dále bude odůvodněna výše stanoveného výživného.17. Jak bylo shora uvedeno, jsou podle § 913 odst. 1, pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Žalobkyně ke svým majetkovým a výdělkovým poměrům, jakož i běžným, či mimořádným nákladům, nic netvrdila, ani neprokazovala. Svojí neúčastní na ústním jednání se žalobkyně dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu, dle § 118a odst. 1 a 3, o.s.ř., tvrdit a prokazovat skutečnosti ke shora uvedeným poměrům. Soud tak bude vycházet z toho, že žalobkyně má obvyklé měsíční náklady na život a studium. Zároveň bude soud vycházet z toho, že žalobkyně, jako studentka, nemá žádné příjmy, kdy k této skutečnosti nic netvrdila, ani neprokazovala,