38 C 271/2025-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že původní věřitelka (společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) s žalovanou uzavřela prostřednictvím svých webových stránek , Anonymizováno, dne 9. 3. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 10 000 Kč, která měla být splacena spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč nejpozději dne 8. 4. 2024. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná na daný úvěr do dnešního dne neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2025 původní věřitelka postoupila pohledávku na právní předchůdkyni žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ), která jí následně smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne postoupila na žalobkyni.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uvedla, že není pasivně legitimována v dané věci, neboť není osobou, která čerpala předmětnou půjčku. Došlo k situaci, kdy osoba se stejným jménem a příjmením, jaké má žalobkyně, avšak s bydlištěm na adrese , adresa, na IČO žalované čerpala šest různých úvěrů. Žalovaná v této věci podala trestní oznámení, kdy v současné době probíhá šetření, a dle sdělení policie již osoba, která zneužila jméno a IČO žalované, a jejím jménem úvěry čerpá, byla ztotožněna. Žalovaná též upozornila, že osoba, která čerpala tyto úvěry ve většině případů předložila svůj občanský průkaz, který není totožný s občanským průkazem žalované. Číslo účtu, na které byl zaslán výše uvedený úvěr, není účet žalované.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z úředního záznamu (č.l. 5) a ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp.zn. , spisová značka, soud zjistil, že se žalovanou dle uvedeného občanského průkazu nepodařilo ztotožnit. Dotazem u úřadu Městské části , adresa, , která vydávala občanský průkaz č. , číslo, soud zjistil, že tento byl původně vydán na jméno , jméno FO, , narozena , Datum narození žalované, , a byl dne 9. 12. 2024 nahlášený jako ztracený. Z vyrozumění Policie ČR soud zjistil, že bylo zahájeno šetření ohledně přečinu úvěrového podvodu, kdy neznámý pachatel z neznámého místa prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, za užití padělku občanského průkazu č. , číslo, vystaveného na , jméno FO, , narozenou , Datum narození žalované, , trvale bytem , adresa, , uzavřel jménem , Jméno žalované, (rozená , rodné přijmení, ) několik úvěrových smluv se společností , právnická osoba, Ze sdělení banky (č.l. 10) soud zjistil, že účet č. , č. účtu, , na který žalobkyně zaslala dne 9. 3. 2024 částku 10 000 Kč, je veden na jméno , Jméno žalované, , ročné číslo , číslo, . Soud zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 3. 2024 (č.l. 17-20), že se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Podpis klienta chybí, je uvedeno, že byl odeslán SMS kód. Ve smlouvě je uvedena roční úroková sazba ve výši 36 % a RPSN ve výši 9 059,1 %, celková částka ke splacení činí 14 496 Kč, datum splatnosti do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Z potvrzení o provedení transakce (č.l. 21) soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, žalobkyně dne 9. 3. 2024 odeslala částku 10 000 Kč. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru (č.l. 23-25) soud zjistil podrobné informace ke spotřebitelskému úvěru ve výši 10 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 6. 2025 (č.l. 26) bylo zjištěno, že původní věřitelka oznámila žalované, že pohledávku za ní postoupila žalobkyni. Z předžalobní výzvy z téhož dne (č.l. 25 p.v.) bylo zjištěno, že původní věřitelka opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2025 (č.l. 27), kterou žalobkyně doložila včetně seznamu pohledávek (č.l. 28-30) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že s žalovanou měla být dne 9. 3. 2024, uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím internetu, žalobkyně však přiložila pouze výtisk nepodepsaný žalovanou, opatřený PIN kódem. Částka 10 000 Kč byla odeslána na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je , Jméno žalované, , avšak datum narození, respektive rodné číslo, se s daty žalované neshoduje. Dále má soud z provedeného dokazování za prokázané, že úvěrová smlouva byla uzavřena za použití občanského průkazu, který nebyl vydán na osobu žalované, a který je nahlášený jako ztracený. Žalovaná se ostatně sama vyjádřila tak, že osoba se shodným jménem příjmením čerpala na žalovanou již několik úvěrů a celou situaci již řeší policie, jak vyplývá i z výše uvedeného vyrozumění Policie ČR. Soud má dále za zjištěné, že původní věřitelka platně postoupila pohledávku na žalobkyni.6. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, která dne 7. 5. 2025 pohledávku postoupila žalobkyni, nebyla sjednána smlouva o úvěru. Žalobkyně neprokázala uzavření takové smlouvy, neprokázala ani, že samotnou jistinu odeslala její právní předchůdkyně na účet žalované. Soud tedy považuje žalobu za nedůvodnou a v plném rozsahu ji zamítl.7. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že v obdobných případech (v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka, – , právnická osoba, z úřední povinnosti) hodnotí, zda poskytovatel úvěru zjišťoval úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , spisová značka, ) mají věřitelé mj. povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dospěje-li soud na základě (ne)předložených podkladů k názoru, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, žalobu zamítne co do veškerých plnění nad rámec jistiny, o které pak rozhoduje jako o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 o.z. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, ale nebylo nijak doloženo, jakým způsobem její právní předchůdkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalované, jmenovitě její příjmy, výdaje či existenci a výši dalších pohledávek žalované (např. z registru SOLUS či Centrálního registru dlužníků České republiky).8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 203 Kč. Na náhradu těchto nákladů byla přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 3 400 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (2 úkony právní služby po 1 700 Kč: převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě), režijní paušál ve výši 2x 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 900 Kč a 21% DPH ve výši 903 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.