48 C 311/2025-7 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně podala dne 15. 9. 2025 návrh, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného přispívat jí na výživu a zajištění životních potřeb do dvou let jejich společné dcery , jméno FO, , nar. , datum, . S otcem dítěte je vedeno řízení o určení otcovství.2. Ze spisu , spisová značka, vedeného u Okresního soudu v , adresa, soud zjistil, že žalovaný byl dne , datum, vykázán Policií ČR ze společné domácnosti, a předběžným opatřením tohoto soudu do , datum, , a odmítl jí přispívat na její potřeby i potřeby společné dcery.3. Ohledně dcery soud zjistil ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , že probíhá řízení o určení otcovství, kdy bylo zadáno vypracování znaleckého posudku. Rovněž z tohoto spisu soud zjistil příjem žalovaného v posledním zaměstnání a skutečnost, že jeho pracovní poměr byl ukončen za opakované neomluvené absence.4. Žalovaný se v této věci k návrhu matky nevyjádřil.5. Na jednání matka uvedla, že žalovaný je jediný, s kým měla vztah v době početí dítěte6. Podle § 920 odst. 1 obč. zák., není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.7. Podle § 922 odst. 2 obč. zák., výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.8. Podle § 783 odst. 2 obč. zákoníku se má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.9. Soud přihlédl ke skutečnosti, že matka kromě rodičovského příspěvku nemá další příjmy vyjma sociálních dávek. U pravděpodobného otce činil čistý měsíční příjem kolem 24 000 Kč měsíčně, zaměstnání ukončil z důvodu vlastní nekázně. Za dané situace soud dospěl k závěru, že výživné je možno přiznat ve výši 1 500 Kč měsíčně odpovídající možným příjmům i výdajům účastníků, a to od 1. 10. 2025, kdy ohledně dluhu na výživném za měsíce říjen a listopad 2025 ve výši 3 000 Kč bylo toto umožněno žalovanému splácet spolu se stanoveným výživným po částce 500 Kč měsíčně pod hrozbou ztráty výhody splátek v případě nezaplacení byť i jen jediné z nich.10. Náklady řízení nikdo z účastníků nepožadoval, proto bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.