51 C 295/2025-15 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 25 844 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce dne , datum, s žalovaným, poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, téhož dne. Žalovaný se měl zavázat uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč, přičemž jistinu spolu s poplatkem měl žalobkyni vrátit ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední dohodnuté splátky 20. 3. 2024. Žalovaná však neměl své povinosti splnit řádně a včas, celkem měl na svůj dluh zaplatit 6 551 Kč (o tuto částku měla být ponížena tvrzená smluvní pokuta a náklady spojené s uplatněním pohledávky). Žalobkyně se po žalovaném domáhá jistiny spolu s poplatkem ve výši 24 000 Kč, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky (písemné výzvy za celkem 2 500 Kč – čl. 2.3 smlouvy) ve výši 1 844 Kč. Kromě shora označené částky žalovaný již neměl ničeho dalšího zaplatit.2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nepožádal. Předvolání spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 3. 11. 2025. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř:“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování.4. Z provedeného dokazování (dokument označený jako smlouva o zápůjčce, výpis z běžného účtu, upomínky, předžalobní výzva s podacím archem, zpráva banky ze dne 31. 10. 2025) dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno, že na účet žalovaného zaslala dne , datum, částku ve výši 15 000 Kč a zaplacení částky 6 551 Kč žalovaným. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”), tj. že se žalobkyně jako zapůjčitel zavázala přenechat žalovanému jako vydlužiteli zastupitelnou věc – peněžní prostředky a že se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni věc stejného druhu společně s dalšími ujednanými poplatky či při splnění dohodnutých podmínek příp. i sankční poplatky, smluvní pokutu nebo dohodnuté účelně vynaložené náklady spojené s tvrzeným prodlení žalovaného. Předložený text smlouvy o zápůjčce sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalované hov průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy, byť se jedná o podstatnou náležitost k prokázání uzavření reálného kontraktu. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány stran zápůjčky, zejména ohledně dalších žalovaných nároků – poplatek za poskytnutí zápůjčky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, stejně tak smluvní pokuta, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu žalovaného důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl reálně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o zápůjčce, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu – zápůjčce, resp. spotřebitelský úvěr, pokud by soud vycházel z označení žalovaného v předloženém dokumentu označeném jako smlouva o zápůjčce. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o zápůjčce k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně návrhu smlouvy o zápůjčce a osoba v daném okamžiku akceptovala totožný text smlouvy o zápůjčce. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalovaného v podobě PIN kódu s uvedením přesného času vložení onoho PIN kódu.5. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 15 000 Kč, protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků žalovanému na jeho bankovní účet. Žalobkyně v řízení tvrdila částečné plnění ve výši 6 551 Kč, soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 8 449 Kč včetně úroku z prodlení, protože žalovaný je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o. z.), nicméně až od 8. 2. 2025. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení až výzvou ze dne 30. 1. 2025, ve které žalovanému uložila úhradu dluhu do tří dnů, při současném užití § 573 o. z. se žalovaný dostal do prodlení s vrácením teprve dne 8. 2. 2025. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí zápůjčky a stejně tak stran nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty, a to včetně úroku z prodlení z těchto částek, příp. i úrok z prodlení i za dobu, po kterou žalovaný nebyl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byl v převážné míře úspěšnější žalovaný, náležela by mu poměrná náhrada nákladů řízení. Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.