59 C 32/2025-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky návrhem podaným s odůvodněním, že žalovaná třináctkrát použila vozu MHD, který provozuje žalobkyně, bez platné jízdenky. Žalovaná nezaplatila jízdné, ani přirážky k jízdnému, ačkoliv jí žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužných částek.2. Žalobkyně vyjádřila v návrhu ve věci samé souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná strana, ač řádně obeslána, na dotaz, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nijak nereagovala, ač byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat její souhlas. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud má z hlášenek o porušení smluvních přepravních podmínek za zjištěné, že žalovaná v žalobou správně popsaných dnech celkem třináctkrát užila jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozovaného žalobkyní, neuhradila jízdné a byla kontrolována revizorem žalobkyně. Žalované tak bylo vyúčtováno jízdné v ceně 30 Kč za každou jízdu a přirážka k jízdnému 1 500 Kč za každou jízdu. Žalovaná uvedené částky dosud neuhradila.4. Žalovaná tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázala platnou jízdenkou, nesplnila povinnost uloženou jí v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaná cestovala vozem dopravního podniku bez platné jízdenky celkem v 13 případech.5. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému ve výši 19 500 Kč a jízdné ve výši 390 Kč. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni též úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, jdoucí ode dne následujícího po dni přepravní kontroly.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 315 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů