35 C 276/2025-12 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 726,73 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že společnost , Jméno žalobkyně, . uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Pro případ prodlení se splácením byla mezi účastníky smlouvy ujednána smluvní pokuta. Žalovaná svému závazku ze smlouvy nedostála, když se dostala do prodlení se splácením úvěru a na upomínky žalobkyně nereagovala. Žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila úvěr ke dni 18. 6. 2025 a vyzvala žalovanou, aby vrátila celou nesplacenou část úvěru. Po dobu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala celkem 19 915 Kč a splatila 14 099,98 Kč celkem na jistinu, úrok a poplatky. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku sestávající z jistiny 9 713,33 Kč, poplatků za vedení účtu 156 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč, poplatků za pojištění 257,40 Kč, smluvní pokuty 1 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 299,49 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 1 501,07 Kč. Dále požaduje žalobkyně úrok z prodlení a úrok z úvěru v zákonné výši.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila žádným způsobem.Soud věc projednal a rozhodl postupem dle ust. § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání, účastnice neměly námitek.Soud ve věci s ohledem na pasivitu žalované vycházel z listin předložených žalobkyní (smlouva o úvěru z , datum, s obchodními podmínkami, výpis čerpání a úhrad, výzva k úhradě, předžalobní výzva, potvrzení o zkoumání bonity s metodikou, podací arch, karta klienta, NRKI zpráva) a z hlediska skutkového stavu věci zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní (prostřednictvím zprostředkovatele) došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku úvěru, avšak nesplnila své povinnosti ze smlouvy, dluh řádně a včas nesplácela, a proto je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je rozepsáno shora. Náklady na měsíční vymáhání dlužné částky byly stanoveny smlouvou v ceně 300 Kč. Smluvní pokuta byla smlouvou stanovena na částku 500 Kč při zpoždění s úhradou splátky. V případě prodlení s více splátkami byl věřitel oprávněn dluh zesplatnit, k čemuž došlo dopisem z 18. 6. 2025. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána s kladným závěrem, když žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené s příjmem ve výši 11 000 Kč měsíčně, vedlejší příjem činí 11 000 Kč, další příjem rodiny činí částka 45 000 Kč měsíčně a náklady žalované byly vyčísleny na 3 000 Kč. Žalovaná žije s rodiči. Žalovaná byla před podáním žaloby o dluh upomenuta.Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobkyně po právu, neboť má za to, že ověřování úvěruschopnosti žalované bylo dostatečné, smlouva byla řádně podepsána, a nadto žalovaná zůstala ve sporu pasivní, neuvedla, že by k úhradě nebyla povinována, nebo že by již k úhradě došlo. Poplatky za vymáhání odpovídají běžným nákladům na poštovní služby, smluvní pokuta nepřesáhla maximální stanovenou sazbu a byla řádně ujednána v textu smlouvy, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O výši úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 726,73 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.