36 C 211/2024-62 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 4. 4. 2024 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 35 228 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “ či právní předchůdce žalobce), a žalovaným byla dne 17. 8. 2021 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru/zápůjčce č. , hodnota, (dále také jen „Smlouva“), přičemž podle smluvního ujednání stran této Smlouvy byly její nedílnou součástí Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smluvní podmínky“), na základě uvedené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 26 584 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 19 806 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 278 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 219 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 5. 2023. Před uzavřením uvedené Smlouvy právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to na základě zhodnocení informací přijatých od žalovaného, který byl dotazován na své poměry rodinné, majetkové, pracovní a jiné, a tyto informace byly ověřovány, jak je uvedeno v zákaznické kartě žalovaného, jmenovitě pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce před poskytnutím zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvou žalovaného, kdy věřitel dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti dlužníka/spotřebitele daný závazek (spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku) splácet.2. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 1. 2022. Ke dni 18. 6. 2022 činila dlužná jistina částku 15 575,85 Kč a dlužný poplatek částku 19 470,15 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina 15 575,85 Kč dále úrokem ve výši 22,44 % ročně, a to od 18. 5. 2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 6.6 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil na závazek částku 10 300 Kč.3. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení pohledávky činila její výše bez příslušenství částku 50 173,64 Kč, když příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí této částky je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.4. Žalobce zde požadoval po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 35 228 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 757,85 Kč a dlužného poplatku ve výši 19 470,15 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 306,38 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 049,91 Kč, úroků ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 757,85 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 757,85 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě předmětného dluhu, přesto však dluh žalovaného ze závazku nebyl dále ani z části uhrazen.5. Okresní soud prvně rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání č. j. 36 C 211/2024-29 ze dne 26. 4. 2024, přičemž pochybením na straně soudu bylo takto jednáno vůči žalovanému, aniž bylo zohledněno, že žalovanému je ustanovena trvalá opatrovnice, , Jméno opatrovnice A, , která je oprávněna zastupovat jej rovněž v soudním řízení (účastnit se jednání soudu, činit vyjádření k žalobě a jinému právnímu jednání, podávat návrhy a činit jiná právní jednání v průběhu řízení za žalovaného). K odvolání opatrovnice žalovaného odvolací soud usnesením č. j. 29 Co 180/2025-45 uvedený rozsudek okresního soudu z důvodu popsaného procesního pochybení okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.6. Okresní soud věc znovu projednal v ústním jednání, jehož se zúčastnil právní zástupce žalobce a opatrovnice žalovaného, , Jméno opatrovnice A, . Opatrovnice uvedla k věci samé, že nemá žádné konkrétní informace o tomto závazku, zastupuje žalovaného jako svého strýce z titulu opatrovnictví (to je soudu známo z vlastní úřední činnosti – předchozí spor sp. zn. , spisová značka, , opatrovnická věc sp. zn. , spisová značka, ), poznává podpis svého strýce na smlouvě o spotřebitelském úvěru a žádosti o tento úvěr ze dne 17. 8. 2021, za žalovaného navrhla žalobu zamítnout v rozsahu, jemuž neodpovídá povinnosti žalovanému uhradit zapůjčené finanční prostředky.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen “zákon”)(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona:(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru obsahuje úpravu soukromoprávní sankce pro případ, že poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr i tehdy, pokud existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tyto pochybnosti přitom musejí mít dostatečnou závažnost a aktuálnost. Sankce je uplatňována pouze tehdy, kdy poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, ačkoli věděl o důvodných pochybnostech o úvěruschopnosti spotřebitele, případně tyto pochybnosti nezjistil, ačkoli tak měl učinit. Důvodem pro uplatnění soukromoprávní sankce by nemělo být pouhé formální porušení povinnosti věřitele, které na výsledek posouzení úvěruschopnosti nemělo reálný dopad (poskytovatel si nezjistil či neověřil určitou skutečnost, ale kdyby tak učinil, výsledek by byl v zásadě stejný). Důsledkem je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností.10. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžik