48 C 52/2026-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobou v této věci, podanou dne 21. 10. 2025, domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení 77 544,01 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „Banka“), uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), Banka na základě Smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně a dalšími poplatky. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení, kdy Banka využila svého práva a celý úvěr prohlásila dne 14. 4. 2025 za okamžitě splatný. Žalovaný ze Smlouvy nadále dluží jistinu úvěru ve výši 75 043,01 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 4 273,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 750,55 Kč, sjednané poplatky 2 501 Kč, úrok ve výši 10,90 % ročně z jistiny od 17. 6. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení jistiny od 17. 6. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla Bankou postoupena společnosti , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a dále byla jmenovanou společností postoupena žalobci, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky vůči žalovanému mu bylo písemně oznámeno a byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, na což nereagoval.Stanovisko žalovaného k žalobě nebylo zjištěno, žalovaný vyjádření k žalobě nepodal, k ústnímu jednání konanému soudem k projednání žaloby se nedostavil, svou neúčast neomluvil, nepožádal o odročení jednání; žalobce, resp. jeho právní zástupce se z neúčasti u jednání soudu omluvil a navrhl projednání věci ve své nepřítomnosti na podkladě dříve zaslaných listinných dokladů. Soud jednal a rozhodl ve věci samé v nepřítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 o. s. ř., na podkladě důkazů doložených žalobcem.Soud žalobě z části vyhověl, z části ji zamítl. Z dokladů předložených k důkazu žalobcem, a sice z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb , právnická osoba, . (právní předchůdce Banky – , právnická osoba, .), z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze strany Banky vůči žalovanému a Aceptace tohoto návrhu Bankou, z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta Banky – žalovaného v souvislosti s jeho žádostí o půjčku a příloh tohoto ověření z Prohlášení o zesplatnění závazku a výzvy k uhrazení dluhu Banky vůči žalovanému, upomínky Banky vůči žalovanému o úhradu dluhu, z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, z , datum, mezi Bankou a , Anonymizováno, Přílohou č. , hodnota, k této smlouvě, za Smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, mezi , Anonymizováno, . a žalobcem z , datum, a Přílohou č. , hodnota, k této smlouvě – seznam pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky Bankou žalovanému a společností , Anonymizováno, žalovanému, z předžalobní výzvy k plnění právní zástupkyně žalobce žalovanému a dokladů o doručování, má soud za zjištěné a prokázané, že Banka a žalovaný uzavřeli dne dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které Banka poskytla žalovanému 90 000 Kč, které mu byly poukázány bankovním převodem na jeho účet, žalovaný se zavázal uhradit Bance poskytnutý úvěr, sjednaný úrok a další poplatky spojené s tímto produktem. Žalovaný úvěr nesplatil řádně, úvěr Banka zesplatnila ke dni 14. 4. 2025, kdy dluh z úvěru sestával z jistiny ve výši 75 043,01 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 4 273,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 750,55 Kč, sjednané poplatky 2 501 Kč. Poté až dosud žalovaný na dluh ničeho nehradil, nárok na zaplacení dluhu postoupila Banka společnosti , Anonymizováno, a tato pak žalobci, žalovaný byl o dvojím postoupení pohledávky vyrozuměn Bankou a společností , Anonymizováno, k tomu viz výše. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně k úhradě dluhu, bez reakce ze strany žalovaného. Právní posouzení nároku soud učinil podle § 2395 a násl. (úvěr), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (§ 86, § 87 zákona).Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 054,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 102 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 544,01 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 112 Kč.