51 C 319/2025-37 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 058,96 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní přechůdce , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „věřitel“) uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Věřitel měl na základě smlouvy žalovanému půjčit peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se měl zavázat zaplatit za poskytnutí půjčky i poplatek ve sjednané výši. Žalovaný měl ujednané vrátit prostřednictvím týdenních splátek, poslední splátka k zaplacení byla ujednána k 29. 5. 2009. Žalovaný však neměl dohodnuté splátky hradit řádně a od splatnosti poslední týdenní splátky měl být od následujícího dne v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávky podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávky mělo být žalovanému oznámeno.2. Žalovaný se k podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nevyjádřil.3. Z dokumentu označeného jako smlouva o půjčce včetně smluvních podmínek je za zjištěné, že v částečně předtištěném formuláři je označen žalovaný, a to osobními údaji včetně adresy a rodného čísla. Věřitel žalovanému poskytuje peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavazuje zaplatit věřiteli (vedle vrácení peněžních prostředků) i souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč, tj. celkem 50 880 Kč v 53 týdenních splátkách v hotovosti ve výši 960 Kč. Je ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky nacházející se na druhé straně smlouvy. Smlouva je žalovaným podepsána dne , datum, a stejně tak i věřitelem. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti částku 30 000 Kč jako půjčku. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že u žalovaného činila výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) 206,8 %.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek je za zjištěné, že na žalobkyni byla dne , datum, postoupena pohledávka za žalovaným.5. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání je za zjištěné, že jedná o jeden totožný dokument, jehož součástí je oznámení žalovanému o postoupení pohledávky a současně byl žalovaný dne 23. 6. 2025 vyzván k úhradě dosud nesplacené části poskytnuté půjčky ve výši 77.842,36 Kč, aniž by bylo rozepsáno, jaké jednotlivé nároky jsou její součástí.6. Z provedeného dokazování je za zjištěné, že věřitel žalovanému dne , datum, poskytl částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal věřitelit vrátit 50 880 Kč, z toho 20 880 Kč jako souhrnný poplatek. Uvedené bylo sjednáno v písemné formě. Žalovaný se zavázal částku 50 880 Kč vrátit v 53 týdenních splátkách po 960 Kč, nicméně tak až do lhůty splatnosti poslední týdenní splátky neučinil (29. 5. 2009) a následujícího dne se dostal do prodlení s vrácením dosud nesplacené části poskytnutých peněžních prostředků ve výši 25 058,96 Kč.7. Při právním posouzení bylo postupováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), a to s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“). Uvedené se však o ohledem na datum uzavření smlouvy o postoupení pohledávky nevztahuje na postoupení pohledávky, která se již řídí právní úpravou o. z.8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.12. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo dostatečně tvrzen a prokázán písemný závazek věřitele o přenechání peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč žalovanému jako dlužníkovi a stejně tak byl prokázán závazek žalovaného tyto peněžní prostředky věřiteli vrátit v ujednaných týdenních splátkách. Soud písemné ujednání mezi věřitelem a žalovaným hodnotí jako smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák. Jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. však soud posoudil tu část smlouvy, ve které se žalovaný měl zavázat zaplatit věřiteli (vedle jistiny půjčky) ještě souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč, tj. poplatek téměř ve stejné výši jako samotná jistina (sic!!!). Ve smlouvě není ani rozlišeno, jakými jednotlivými nároky je souhrnný poplatek tvořen, ničeho k tomu není specifikováno ani ve smluvních podmínkách (kromě jeho zahrnutí do RPSN, jehož výpočet soud provedl podle podmínek půjčky). Že poplatek zahrnuje více nároků je soudu zřejmé i jen z jeho názvu. Soud proto takové ujednání posuzuje jako rozporné s požadavkem dobrých mravů. Žalovaný by měl možnost vědět, co je součástí takového poplatku, z jaké části představuje odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, z jaké části je tvořen dalšími nároky. Uvedenou možnost však žalovaný neměl. Na předmět sporu to má však vliv pouze na tu část, ve které se žalobkyně domáhala vyčíslené části úroku z prodlení. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky dohodnutým způsobem, po uplynutí lhůty pro zaplacení poslední splátky bylo jeho povinností vrátit peněžní prostředky v celém dosud nevráceném rozsahu, tj. v částce 25 058,96 Kč, neboť jde o nevrácenou jistinu půjčky. Žalovaný byl k úhradě vyzván současně s prokázáním postoupení pohledávky, žalovaný ničeho nevrátil (§ 1879, § 1882 o. z. ve vztahu k postoupení pohledávky). Soud proto žalobě vyhověl co do jistiny půjčky a co do důvodně uplatněného úroku z prodlení z této částky, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou jistiny den následující po splatnosti poslední týdenní splátky, tj. od 30. 5. 2009 (§ 517 odst. 2 obč. zák.).13. V případě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 50 117,92 Kč soud žalobě vyhověl pouze v částce 32 481,04 Kč, která představuje úrok z prodlení z částky 25 058,96 Kč za dobu od 30. 5. 2009 do 21. 7. 2024. Ve zbývající části došlo k zamítnutí žaloby (17 636,88 Kč). Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že v případě částečně kapitalizovaného úroku byl tento za uvedenou dobu počítán z částky 42 500 Kč, tj. z nesplacené jistiny ve výši 25 058,96 Kč a poplatku ve výši 17 441,04 Kč). Protože soud dospěl k závěru o neplatnosti ujednání ve vztahu k souhrnnému poplatku, nemohlo být žalobě vyhověno v té části kapitalizovaného úroku z prodlení, který byl počítán z nesplacené části souhrnného poplatku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné míře úspěšná (neúspěšná byl jen v části kapitalizovaného příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 219,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 003 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 058,96 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 270 Kč ve výši 1 946,70 Kč.