59 C 133/2025-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č.168/1999 Sb. v částce 10 706 Kč, s příslušenstvím, tvořeným jednak zákonným úrokem z prodlení, jednak poplatkem za mimosoudní uplatnění práva. Příspěvek byl žalovaný povinen uhradit, neboť neměl sjednáno platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla RZ , SPZ, za období od 31. 7. 2024 do 28. 11. 2024. Výše příspěvku činí 86 Kč za každý den, tj. celkem 10 406 Kč (86 Kč x 121).2. Žalobkyně vyjádřila v návrhu ve věci samé souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná strana, ač řádně obeslána, na dotaz, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nijak nereagovala, ač byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat její souhlas. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce v souladu s § 4 odst. 7 zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyzval žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu a jeho zaplacení opakovaně upomínal. Dále bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován v registru vozidel jako vlastník či provozovatel uvedeného vozidla po celé žalobou uplatňované období, případně jeho vlastnictví k vozidlu bylo prokázáno kupní smlouvou.4. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , Anonymizováno, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , Anonymizováno, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , Anonymizováno, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady , Anonymizováno, podle odstavce 4 zaniká, pokud , Anonymizováno, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se , Anonymizováno, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , Anonymizováno, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , Anonymizováno, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , Anonymizováno, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů , Anonymizováno, u soudu.5. Soud tak uložil žalovanému povinnost k zaplacení zákonného příspěvku v celé uplatněné částce včetně 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Byly rovněž přiznány zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. Ohledně náhrady nákladů řízení soud postupoval a contrario § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Podle daného ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Podle rozhodnutí I. ÚS 988/2012-2 účelné náklady jsou pouze takové, které nezbytně musely být vynaloženy k uplatnění či bránění práva. Z vlastní činnosti soudu je známo, že v řízení , spisová značka, uplatňoval žalobce proti téže žalované straně byť případně pro jiné vozidlo obdobný nárok za stejné, popřípadě blízké období vůči tímto rozsudkem projednávanému nároku. Žaloba byla ve všech řízeních podána v průběhu roku 2025, ačkoli žalované období je ve všech případech za období, které žalobám předcházelo. Žalobce tak mohl nároky uplatnit jedinou žalobou. Rozhodl-li se žalobce uplatnit nárok vícero žalobami, nelze v dalších rozhodnutích přiznat kumulovanou potřebnost ani účelnost nákladů vynaložených na právní zastoupení. Domáhat se totožného plnění za jiné období, jeho umělé rozdělení na více nároků, není účelné z hlediska hospodárnosti řízení. Nelze tak žalobci přiznat nárok na náhradu nákladů řízení, neboť uplatnění nároku vícero žalobami nebylo nezbytné k uplatnění těchto práv. Tím spíše nelze takové náklady řízení přiznat, pokud takovým umělým rozdělením nároku zasahuje do procesních práv žalovaného (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), neboť takovým dělením dochází k tomu, že se přinejmenším v některých z daných řízení žalovaná strana nemůže proti rozhodnutí soudu bránit řádným opravným prostředkem, což soud shledává procesně kapciózním postupem.