8 C 114/2020-56 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se svou žalobou nejdříve domáhal určení, že jeho manželství se žalovanou uzavřené dne 21. 2. 2009, před [stát. instituce], je neplatné. Během řízení, a to při jednání soudu žalobu změnil a požadoval určení, že toto manželství účastníků není. Uvedl, že u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. [spisová značka] probíhá řízení o rozvod manželství účastníků řízení, a to k žalobě žalované. Dále uvedl, že účastníci uzavřeli manželství už 21. 12. 1998 v [anonymizováno] v [země], proto jejich druhé manželství uzavřené 21. 2. 2009 před [stát. instituce] nemohlo vzniknout. Původně však uvedl, že muselo být neplatné. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že z důvodu existence již uzavřeného manželství nemohlo dne 21. 2. 2009 účastníky být uzavřeno další manželství, proto manželství vůbec nevzniklo a z toho důvodu je ani nelze prohlásit za neplatné. Namítl nedostatek projevu sňatečné vůle a navrhl zamítnutí žaloby v jejím původním znění. Po připuštění změny žaloby se k návrhu na určení, že manželství, které mělo být uzavřeno v České republice, není. 3. Z oddacího listu účastníků řízení vystaveného v [země], provincie [anonymizováno], soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 21. 12. 1998 ve městě [anonymizováno], jejich manželství je registrováno pod [číslo] oddací list je opatřen ověřeným podpisem matričního úředníka a superlegalizací Velvyslanectví České republiky v [anonymizováno]. 4. Z oddacího listu vystaveného Městským úřadem v Kolíně [datum] soud zjistil, že tento městský úřad potvrdil, že účastníci uzavřeli manželství dne 21. 2. 2009 v hotelu [příjmení] [příjmení] v [obec a číslo], u obou účastníků uvedl stav svobodný/svobodná a zapsal jejich manželství v knize manželství matričního úřadu Městského úřadu v Kolíně, a to do svazku [anonymizováno], ročník [rok], na straně [anonymizováno], pod pořadovým [číslo]. 5. Podle článku 16 Všeobecné deklarace lidských práv muži i ženy, jakmile dosáhnou zletilosti, mají právo bez jakéhokoliv omezení z důvodu rasových, národnostních nebo náboženských uzavřít sňatek a založit rodinu. 6. Podle Úmluvy o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství ze dne 10. 12. 1962 podepsané za ČSSR 8. 10. 1963, kterou byla realizována rezoluce OSN číslo 843 (IX) ze dne 17. 12. 1954 a článek 16 Všeobecné deklarace lidských práv a která byla publikována ve sbírce zákonů vyhláškou číslo 124/1968 Sb. nebude právně uzavřen žádný sňatek bez úplného a svobodného souhlasu (článek 1/1 – 124/68 Sb.), všechny sňatky budou příslušným orgánem registrovány v příslušené úřední matrice. 7. Uznává se právo mužů a žen uzavřít v přiměřeném věku sňatek a založit rodinu (článek 23, bod druhý Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z 19. 12. 1966, platný pro ČSSR od 23. 3. 1976, publikovaný vyhláškou číslo 120/1976 Sb. 8. Kdo chce uzavřít nové manželství, je povinen prokázat, že jeho dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné (§ 6 odst. 2 zákona o rodině platného k 21. 2. 2009). 9. Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou. Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu (§ 11 odst. 1 zákona o rodině platného k 21. 2. 2009). 10. Soud může určit, že manželství není i bez návrhu (§ 678 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.). 11. Občanským zákoníkem číslo 89/2012 Sb. se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv, osobních, rodinných a věcných. Jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (§ 3028 odst. 1, 2 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb.) 12. Provedeným řízením bylo prokázáno, že účastníci platně uzavřeli manželství 21. 12. 1998 v [země], jejich manželství bylo řádně registrováno podle vnitrostátních i mezinárodních právních norem a existovalo i k datu 21. 2. 2009, kdy oba opětovně, ale tentokrát před orgánem veřejné moci České republiky prohlásili, že vstupují do manželství. Tímto prohlášením ale nemohlo být založeno jejich další manželství, když jejich manželství již existovalo, to je vyloučeno i shora uvedenou dikcí tehdy platného zákona o rodině. Prohlášením účastníků učiněné v České republice 21. 2. 2009 je nicotným právním úkonem, který měl význam snad jako„ utvrzení manželského slibu“ obdobně jako tzv.„ zlatá svatba“. Nebylo toto prohlášení ale způsobené založit další manželství ve smyslu právního vztahu. Tzv.„ vrstvení“ právních vztahů, kterým by byly duplicitní manželství týchž osob bylo a je i podle současného občanského zákoníku vyloučeno. 13. Pro shora uvedené tedy je soud toho názoru, že je na místě za použití přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně § 3028 občanského zákoníku použít jeho speciální ustanovení uvedené v § 678 a určit, že manželství účastníků, které mělo být založeno 21. 2. 2009, není. Jejich manželství založené sňatkem v [země] však nadále existuje. Z toho důvodu soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobě v jejím novém znění vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona číslo 292/2013 Sb. vzhledem k tomu, že podle § 678 občanského zákoníku lze v řízení o určení, že manželství není, zahájit i bez návrhu a jedná se o věc statusovou, manželskou. V takovém případě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.