8 C 189/2021-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným u soudu 7. 6. 2021 domáhala toho, aby žalovaný byl zavázán platit jí od května 2021 výživné ve výši 3.000 Kč po dobu stanovenou zákonem, tedy po dobu dvou let a uhradil jí částku 20.000 Kč potřebnou pro zajištění výživy dítěte s tím, účastníci měli intimní vztahy, ze který se má narodit dítě, ona je svobodná matka, účastníci přerušili kontakty, ona se odstěhovala, pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 8.300 Kč a výživné na prvorozeného syna 4.000 Kč měsíčně od jiného muže. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že o dítěti nic neví, jenom mu přišla SMS zpráva, že se mu 14. 7. 2021 narodil syn, když se na něj jel podívat do porodnice, matka jej vyhodila, neví, jestli jej označila za otce, intimní vztahy s matkou, se kterou žil, potvrdil. Uvedl, že finančně sotva vychází, musí platit náklady na bydlení, elektřinu, má exekuci. Při svém výslechu potvrdil intimní styky se žalobkyní, neví o tom, že by jeho otcovství mělo být určeno, po odchodu žalobkyně jí nic neplatil, účastníci spolu nekomunikují, bydlí v domku své matky, které platí 7.200 Kč měsíčně, platí elektřinu 4.540 Kč na zálohách a dodavateli elektřiny splácí dluh částkou 2.239 Kč měsíčně, platí vodné, stočné, popelnice, pojistky a provoz auta Škoda Octavia z roku 2002, kterým jezdí do práce. Uvedl, že úspory nemá. 3. Z těhotenské průkazky žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně byla gravidní, 16. 4. 2021 byla ve 24.-27 týdnu těhotenství. Předložila nájemní smlouvu na nájem bytu v [obec] za 8.000 Kč nájemného měsíčně a 1.500 Kč záloh za služby. 4. Ze zprávy o výdělku žalovaného soud zjistil, že pracuje ve společnosti [právnická osoba] a jeho čistý průměrný výdělek činí 13.349,80 Kč měsíčně. 5. Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku k zajištění potřeby dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená (§ 920 občanského zákoníku). 6. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně je gravidní, v době rozhodné pro početí dítěte se intimně stýkala se žalovaným. Na žalovaného tak lze pohlížet jako na muže, jehož otcovství je pravděpodobné. Sám potvrdil, že spolu účastníci žili. V řízení byl prokázán jeho průměrný čistý výdělek 13.349,80 Kč, splácení dluhu na elektřině v celkové výši 17.678,84 Kč, měsíčně částkou 2.239 Kč. Žalovaný uváděl, že bydlí v domku matky, které hradí 7.200 Kč nájemného měsíčně, hradí elektřinu 4.540 Kč na zálohách a předložil soudu potvrzení o exekuci pro dluh ve výši 598.500 Kč s úroky z prodlení. Soud je toho názoru, že v souladu s ustanovením § 920 je na místě žalovaného zavázat k tomu, aby poskytl žalobkyni na výživu částku 3.000 Kč měsíčně, a to od podání návrhu 7. 6. 2021 po dobu dvou let. V této souvislosti soud vypočetl dospělý dluh žalované, který vznikl z tohoto důvodu. Podle názoru soudu je také na místě žalovaného zavázat k tomu, aby ve smyslu § 920 odst. 3 občanského zákoníku poskytl předem žalobkyni částku potřebnou k zajištění výživy dítěte a ohledně výše této částky soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, když částku 20.000 Kč považuje za přiměřenou. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak shora uvedeno a poněvadž žalobkyně je osvobozena od placení soudních poplatků, zavázal žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích k úhradě soudního poplatku v zákonné výši.