11 C 67/2020-156 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 10.9.2020 se žalobce domáhal na žalované zaplacení 87.642,39 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně za dobu od 17.1.2020 do zaplacení, z titulu povinnosti k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem plynu v době od 8.12.2017 do 14. 10.2019. Neoprávněný odběr měl spočívat v tom, že měřící místo bylo neoprávněně propojeno, a to tak, že u odběrného místa ve zděné skříni s hlavním uzávěrem plynu bylo na přívodní plynové potrubí v hloubce 80 cm před hlavním uzávěrem navrtáno plynové potrubí distribuční soustavy, kdy přes šroubovací spojku [příjmení] s uzavíratelným ventilem a plastové potrubí se spojkou [příjmení] bylo provedeno propojení na přívodní plynové potrubí směřující k odběrnému místu, čímž byl na odběrném místě neoprávněně odebírán plyn. Neoprávněný odběr dle žalobce počal dnem zahájení spotřeby plynu žalovanou na základě smlouvy o dodávkách plynu a trval do dne předcházejícího zjištění neoprávněného připojení, což žalobce opíral o § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Vyčíslená škoda zahrnovala i náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 20.591,17 Kč. 2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 8) a ve vyjádření ze dne 12.10.2020 navrhla zamítnutí žaloby (č.l. 10), neboť neoprávněný odběr nebyl prokázán, nebylo prokázáno, že by odebírala plyn a tvrzení žalobce založené na domněnce nelze brát jako důkaz. Žalobce se opírá o protokol, který sám zpracoval, předložená dokumentace nepotvrzuje samotné propojení do objektu užívaného žalovanou, ani odběr. Vše šetřila i kriminální služba Policie ČR. Nebylo zjištěno zařízení provádějící neoprávněný odběr. Žalovaná sama provedla výkop a vše si nahrávala a prokázala, že tam takové připojení a zařízení nejsou. Pracovníci žalobce odmítli tyto námitky akceptovat. Žalovaná nemůže vědět, zda v odběrném místě nebylo takové zařízení již dříve, protože předchozí nájemníky nezná. Policie, která prováděla šetření i v domě, pochybení žalované neshledala a žalovaná byla žalobou překvapena, protože předtím písemně argumentovala (č.l. 31) proti zaslanému vyúčtování náhrady škody. 3. Žalobce dne [datum] oponoval (č.l. 13), že po odpojení plynoměru unikal plyn z potrubí (vedoucího do domu) a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, která však již byla v té době překonána nálezovou judikaturou Ústavního soudu. Soud žalobce upozornil, že věc bude posuzovat podle platné právní úpravy a na základě ústavně souladného výkladu, který podrobně specifikoval (č.l. 41). Žalobce reagoval dvojím doplněním podrobností svého výpočtu (č.l. 45 a 48). 4. Soud nejprve dne 20.5.2021 s účastníky věc probral aniž zahájil jednání (č.l. 69) a účastníci žádali o poskytnutí času k mimosoudnímu řešení. Jednání dne 9.9.2021 (č.l. 88) bylo zakončeno koncentrační výzvou. Soud mj. upozornil, že není postaven najisto počátek neoprávněného odběru, historie spotřeb nedává jednoznačnou odpověď a žaloba uplatňuje vysokou spotřebu plynu vedle spotřeby již účtované. Při jednání dne 8.12.2021 (č.l. 110), k němuž se žalovaná nedostavila, soud upozornil, že na odběrném místě byl stav plynoměru zjišťován i ve dnech 4.3. a 16.5.2019, čemuž žalobce oponoval, že daný typ neoprávněného odběru nelze při odečtu zjistit. Namítl rovněž, že neoprávněnému připojení odpovídá i kolísavost spotřeby (č.l. 111 p.v.). Při jednání dne 20.1.2022 (č.l. 123) žalovaná uvedla, že je pro ni nepřijatelné platit za neoprávněný odběr, neboť jej nezpůsobila. Není ani pravdou, že by plyn sloužil k ohřevu vody, protože k tomu sloužil elektrický bojler. Soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení. 5. Žalovaná dne 2.2.2022 (č.l. 124) setrvala na svém postoji a doplnila, že v den tvrzeného zjištění neoprávněného odběru pracovníci žalobce hledali napojení„ takovou mašinkou“, ale nic nenalezli. Ani policie existenci napojení nepotvrdila. Žalovaná zopakovala, že sama provedla výkop a pořídila o tom videozáznam, který nepředložila. Upozornila, že byla v minulosti vícekrát odpojena pro neplacení, ale únik plynu nebyl nikdy zjištěn. K tomu, že plynem nebyla ohřívána voda, neboť k tomu sloužil bojler, navrhla výpověď svědka [příjmení]. 6. Soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení (č.l. 125) tak, aby výpočet škody uváděl správný typ plynového spotřebiče (otopový kotel místo kombinovaného sloužícího vedle vytápění i k ohřevu vody, čemuž odpovídají i delší vyhláškové časy užívání atd.) a jeho maximální příkon (příkon konkrétního kotle byl 25 kW namísto žalobcem ve výpočtu užitého příkonu 27,8 kW, č.l. 49 p.v.). 7. Žalobce dne 19.5.2022 (č.l. 126), předložil korigovaný výpočet celkové škody nově vyčíslené částkou 62.025,01 Kč (č.l. 128). Předložil též fotografie a dosud nepředložený videozáznam (č.l. 132a), z něhož je patrné, že v domovním plynovém potrubí byl plyn, ačkoli díky absenci plynoměru nemělo existovat propojení na domovní přívod. Žalobce schématicky znázornil (č.l. 127 p.v.) princip podzemního přemostění mezi neměřenou a měřenou částí potrubí obcházející měřidlo plynu tak, že nezaznamenávalo plyn přicházející díky neoprávněnému propojení. Při jednání dne [datum] žalovaná předložila videozáznam pořízený dle označení souboru dne [datum] zobrazující provedení výkopových prací a bezvýslednou snahu nalézt neoprávněné propojení. 8. V závěrečných návrzích účastníci setrvali na svých postojích (č.l. 153 p.v., jakož i č.l. 115, 117 a 148). Žalobce navrhl, aby žalobě bylo vyhověno a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Provedeným dokazováním a z tvrzení účastníků soud zjistil tyto skutečnosti. 9. Žalovaná užívala v době od 8.12.2017 do 15.10.2019 nemovitost na adrese [adresa žalované], k níž je zřízeno odběrné místo zemního plynu [číslo] (dále též jen„ odběrné místo“) a místo spotřeby [číslo] (tvrzení žalobce, které žalovaná nečinila sporným; viz též č.l. 89 vyšetřovacího spisu Policie ČR s historií spotřeb k odběrnému místu a č.l. 40 a 46, smlouvy o podnájmu). Žalovaná jako odběratel odebírala zemní plyn na základě smluv se společnostmi [právnická osoba] v době od 11.12. 2017 do 16.5.2019 (č.l. 73 p.v. soudního spisu, jakož i vyúčtování na č.l. 92-101 soudního spisu) a následně od 22.5. 2019 do 14.10.2019 (a dále do 2.3.2021) se společností [právnická osoba] (smlouva na č.l. 58 vyšetřovacího spisu KRPE [číslo] a č.l. 76 soudního spisu; vyúčtování na č.l. 77-82 soudního spisu). 10. Dne [datum] byl na odběrném místě pracovníkem žalobce [příjmení]. [příjmení] demontován plynoměr z důvodu neplacení za dodávky plynu (tvrzení žalobce, č.l. 2 p.v., č.l. 13 a č.l. 115 nesporované žalovanou). 11. Po odpojení plynoměru bylo zjištěno, že v části plynového potrubí mířícího k faktickému místu spotřeby uniká tlakový plyn (videozáznam a fotografie potrubí s připojeným měřičem tlaku na č.l. 132a; a protokol na č.l. 152 p.v.). Na tlakoměru je naměřen nenulový tlak a po odkrytí trubky z ní trvale unikal plyn, což se projevovalo patrným syčením. 12. Svědek [příjmení] vypověděl (č.l. 111), že je pracovníkem montáže a demontáže plynoměrů. Dostali příkaz k demontáži plynoměru z důvodu neplacení, jel na místo, nejdříve zvonil, nikdo doma nebyl, přišel rovnou k pilířku, ten je na venkovním plotě, je přístupný z ulice, odpojil přívod plynu, demontoval plynoměr, u GasNetu je levá strana hlavní uzávěr, to co je v zemi a uzávěr, plynoměr patří žalobci. Z levé části přichází plyn z rozvodné soustavy ke koncovému spotřebiči, mezi tím je plynoměr, který obsluhuje žalobce, a pravá roura je to, co jde do domu. Odmontoval plynoměr, tak z pravé roury šel neustále plyn, silně to syčelo. Byl to redukovaný tlak. Bylo mu jasné, že je tady černý odběr, zazátkoval pravou stranu, aby neutíkal plyn, udělal to plombou, nahlásil to na pohotovost a ti už konali další věci. [ulice] uzávěr plynu byl uzavřen. Otvor byl zazátkován. Kdyby tam byl zbytkový tlak, tak když se odebere ten plynoměr, tak kdyby tam byl nějaký zbytkový plyn, je to mžik. Dále u toho nebyl, s uživatelkou domu nemluvil, nahlásil to na pohotovost, když se s nimi pak bavil, tak šlo o neoprávněný odběr v zemi. Svědek podstatu neoprávněného propojení popsal odkazem na fotografii na č.l. 109. Vysvětlil, že podle jeho názoru funkce oněch dvou rour, které jsou zjevně svým provedením v plastu a svým napojením provedeny způsobem, který distributor plynu v žádném případě neprovádí, že takto provedené trubky a připojení měly za cíl vytvořit okruh, lidově řečeno nebylo potřeba se lopotit s provedením přívodu„ až do baráku“. 13. Princip neoprávněného odběru popsaného svědkem [příjmení]: 14. V rozhodné době byl odběrném místě instalován jediný spotřebič zemního plynu, a to kotel Destila DPL 25, určený na otop o maximálním příkonu 25 kW; k ohřevu vody sloužil elektrický bojler (Protokol o ohledání místa činu ze dne 15.10.2019, jehož součástí je fotodokumentace, č.l. 9-17 vyšetřovacího spisu a revizní zpráva z [datum], č.l. 51 vyš. spisu). 15. V odběrn