3 C 9/2021-61 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 7.1.2021 se žalobce proti žalovaným domáhal, aby byli uznáni povinnými zaplatit mu 87 780 Kč. K odůvodnění uvedl, že je výlučným majitelem nemovitosti, bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalobce, žalovaného a žalované], bez právního důvodu. V dané lokalitě je obvyklá výše nájemného v bytech této kategorie 10 792 Kč měsíčně, z důvodu společného užívání bytu s matkou prvního žalovaného [jméno] [celé jméno žalované], která má v tomto bytě smluvní užívání bytu zdarma, požaduje žalobce 2/3 z této částky, tj. 7 315 Kč měsíčně za období od 1.1.2020 do 31.12.2020 částku 87 780 Kč. 2. Žalovaní žádali zamítnutí žaloby. 3. Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 16.6.2021, k odvolání žalobce ve věci rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, který usnesením č.j. 22 Co 238/2021-45 ze dne 27.10.2021 rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Okresní soud doplnil dokazování ve smyslu závazných pokynů krajského soudu a rozhodoval ve věci na základě takto zjištěného skutkového stavu: 5. Žalovaní se k věci vyjádřili podáním ze dne 31.1.2022 tak, že žádají zamítnutí žaloby. V bytě s matkou prvního žalovaného bydleli od r. 2015, tedy v době, kdy byla matka majitelkou poloviny nemovitosti a měla oprávnění rozhodovat o jejím užívání. Žádnou platbu nepožadovala a dle žalovaných jim tím vzniklo právo byt spolu s ní bezplatně užívat. Žalovaní se podíleli na platbách spojených s užíváním (plyn, elektřina, teplo). Majitelka druhé poloviny bytu proti této skutečnosti nic nenamítala, žádné platby za společné užívání nepožadovala. V r. 2019 obě majitelky převedly své podíly na žalobce, žalované o tom nikdo neinformoval, dověděli se to až při soudním jednání. Paní [celé jméno žalované], matka prvního žalovaného, žalovaným sdělila, že má právo doživotního bezplatného užívání bytu. Až při soudním jednání se zjistilo, že její právo, věcné břemeno, není zapsáno v katastru nemovitostí, je to jen ústní dohoda mezi matkou a žalobcem. Žalovaní byli přesvědčeni, že věci jsou právně v pořádku, po matce žádné doklady nepožadovali, považovali její ústní sdělení za pravdivé. Paní [celé jméno žalované] v r. 2020 souhlasila s vystěhováním žalovaných z bytu s přesvědčením, že se tak urovnají rodinné vztahy. Soužití žalovaných s paní [celé jméno žalované] bylo dobré, vycházeli spolu, byla ráda, že v pokročilém věku není sama a je o ni postaráno. 6. Z usnesení Okresního soudu v Chrudimi č.j. D 921/2002-32 ze dne 12.12.2002 o projednání dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], bylo zjištěno, že obvyklá cena majetku ve společném jmění s pozůstalou manželkou [jméno] [celé jméno žalované] činila 363 340 Kč, z toho ½ patří pozůstalé manželce, tj. bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] s podílem na společných částech domu a pozemcích. Soud schválil dědickou dohodu, dle které nemovitost, tj. jedna ideální polovina bytové jednotky nabývá pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], pozůstalá manželka nabyla jednu ideální polovinu z bytového zařízení. Ostatní dědici, m.j. i pozůstalý syn [celé jméno žalovaného] (nyní první žalovaný) nežádali z dědictví ničeho. 7. Z darovací smlouvy uzavřené dne 10.10.2016 mezi dárkyní [jméno] [celé jméno žalované] a obdarovaným [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že dárkyně převádí na obdarovaného bytovou jednotku [číslo] v domě [číslo] v [obec] s podílem na společných částech domu a pozemcích. Smlouvou byla zřízena služebnost ve prospěch dárkyně jako oprávněné ze služebnosti žalobci jako povinnému doživotního výlučného a bezplatného užívání celé bytové jednotky včetně jejího příslušenství, součástí a vybavení, služebnost vzniká podpisem smlouvy. 8. Z darovací smlouvy ze dne 8.2.2019 bylo zjištěno, že dárkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], darovala žalobci jednu ideální polovinu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], ulice [ulice] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích. 9. Z darovací smlouvy ze dne 6.4.2019 bylo zjištěno, že dárkyně [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], darovala žalobci jednu ideální polovinu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], ulice [ulice] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích. 10. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti uzavřené dne 5.11.2020 mezi zástavním věřitelem [právnická osoba] [obec] a zástavcem žalobcem bylo zjištěno, že zástavce je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], ulice [ulice] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemcích, zástavní právo se zřizuje k zajištění veškerých dluhů zástavce vůči zástavnímu věřiteli v souvislosti se smlouvou o úvěru č. [anonymizováno], a to jistiny do výše 19 810 000 Kč, která zahrnuje i budoucí přírůstky jistiny v důsledku kapitalizace úroku z úvěru do jistiny úvěru dle smlouvy o úvěru přirůstající nejdéle do 1.1.2100. 11. Ze zprávy realitní kanceláře [anonymizována tři slova] [obec] bylo zjištěno, v období dubna 2019 se ceny bytů pohybovaly v rozmezí 1 800 000 Kč 1 950 000 Kč, v období únor – březen 2021 to bylo 2 500 000 Kč – 2 950 000 Kč. Přibližná výše nájemného za byt 3+1 v roce 2020 se pohybovala kolem 12 000 Kč. 12. Ze zprávy Katastrálního úřadu v [obec] ze dne 19.1.2022 bylo zjištěno, že darovací smlouvy ze dne 10.10.2016 byla předložena katastrálnímu úřadu se žádostí o provedení vkladu, listina ale nesplňovala podmínky pro povolení vkladu práv do katastru, katastrální úřad proto návrh na vklad zamítl. V současné době není bytová jednotka č. 1 v domě [anonymizováno] zatížena věcným břemenem. 13. Druhá žalovaná jako účastnice řízení při jednání dne 16.6.2021 uvedla, že tchýně [jméno] [celé jméno žalované] má v uvedeném bytě bezplatné užívání. Nabídla žalovaným, že by u ní mohli být, nebylo to nastálo, měli manželskou krizi, první žalovaný v bytě bydlí 5 let, druhá žalovaná 4 roky, příští čtvrtek se budou stěhovat. První žalovaný užívá obývací pokoj, druhá žalovaná malý pokojík, tchyně ložnici, kuchyň a ostatní jsou užívány společně. Tchyni je 92 let, ale je poměrně soběstačná, na nákup dojde, ale žalovaní jí pomáhali i v souvislosti se zdravotním stavem. Žalovaní vůbec nevěděli, že byt patří žalobci. Žalovaní by v bytě nebyli, kdyby věděli, že po nich někdo bude chtít peníze, brali to jako východisko z nouze. Neměli peníze, neměli se kam odstěhovat, měli insolvenci. 14. Provedeným dokazováním zval soud za prokázáno, že bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] s podílem na společných částech domu a pozemcích byla původně ve společném jmění manželů [jméno] [jméno] [příjmení]. Po úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného] došlo k projednání dědictví, kdy jeho pozůstalé manželce [příjmení] připadla polovina nemovitosti z titulu vypořádání společného jmění a druhou polovinu nemovitosti dědickou dohodou nabyla do výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení], když ostatní dědici, m.j. i první žalovaný, nepožadovali z dědictví ničeho. Následně každá z podílových spoluvlastnic, tj. [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] uzavřely s žalobcem darovací smlouvy, kterými své podíly na obdarovaného převedly, takže žalobce se stal výlučným vlastníkem nemovitosti, kterou následně zatížil zástavním právem pro pohledávku přesahující 19 000 000 Kč. Mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované] byla uzavřena smlouva o zřízení služebnosti na doživotní bezplatné výlučné užívání nemovitosti, která ale nebyla zavladována do katastru nemovitostí. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] umožnila oběma žalovaným, aby nemovitost užívali na přechodnou dobu společně s ní, a to m.j. v žalovaném období od 1.1.2020 do 31.12.2020. 15. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce posoudil takto: 16. Dle § 2991 odst. 1-2 občanského zákoníku č. 89/2021 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Žalobce je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] s podílem na společných částech domu a pozemcích v [obec]. V řízení bylo prokázáno, že uvedený byt oba žalovaní v období od 1.1.2020 do 31.12.2020 spoluužívali společně s paní [jméno] [celé jméno žalované], a to na základě jejího souhlasu. Bylo na žalovaných, aby prokázali, že paní [jméno] [celé jméno žalované] měla v uvedeném období oprávnění rozhodovat o tom, jaké další osoby mohou byt užívat, a zda žalovaní měli oprávnění v uvedeném období právo byt užívat a pokud ano, zda takové užívání mělo být bezplatné. Uvedené skutečnosti se žalovaným nepodařilo prokázat. Žalovaní sice mohli být v dobré víře, že paní [jméno] [celé jméno žalované] má smluvně zajištěno bezplatné doživotní užívací právo uvedeného bytu, to ostatně tvrdil i sám žalobce a dokládal to smlouvou, která ale nebyla zavkladována v katastru nemov