4 C 241/2022-6 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalované, svojí dceři s tím, že naposledy bylo výživné stanoveno usnesením Okresního soudu v Chrudimi ze dne 30.1.2020, č.j. 8 C 223/2019-47. Uvedla, že žalovaná ukončila středoškolské vzdělání maturitní zkouškou dne 27.5.2022, nyní je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Ve společné domácnosti žije žalovaná spolu se svým přítelem a otcem svého syna. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud za splnění podmínek podle § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná se, ač k tomu byla vyzvána, ve věci nevyjádřila, soud vycházel z tvrzení žalobkyně. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Po ukončení studia je žalovaná schopna se sama živit. Celodenní péče o dítě je pak saturována rodičovským příspěvkem. Každopádně žalobkyně již nemá k žalované vyživovací povinnost. K jejímu zániku potom dochází automaticky ze zákona, rozhodnutí tak má pouze deklaratorní povahu. 5. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná je schopna se sama živit – ukončila přípravu na budoucí povolání, a to v květnu 2022. Následující měsíc je ještě považována za studenta. Vyživovací povinnost tak zaniká s účinností od 1.7.2022. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř s tím, že žádnému z účastníků náklady nevznikly. Řízení je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků.