8 C 29/2022-50 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala jako neprovdaná matka placení výživného po dobu dvou let od 8. 8. 2020 do 8. 8. 2022 s tím, že 8. 8. 2020 porodila dceru [jméno] [příjmení], jejímž otcem byl určen žalovaný, ona byla na rodičovské dovolené, nyní čerpá rodičovský příspěvek 10.000 Kč měsíčně, žalovaná jí ničím nepřispěl na zvýšené náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím, nepřispívá jí ani na její výživné, dcera byla svěřena do její péče, žalovanému bylo určeno výživné ve výši 4.000 Kč, které ale žalovaný také nehradí. Žalobkyni je známo, že žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z rodného listu [jméno] [příjmení], narozené 8. 8. 2020, soud zjistil, že žalobkyně je v rodném listu tohoto dítěte zapsána jako její matka, žalovaný jako její otec. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. 3. 2021, č.j. 25 Nc 1059/2020-82, který nabyl právní moci 19. 5. 2021 soud zjistil, že soudem bylo určeno otcovství žalovaného k [jméno] [příjmení], narozené 8. 8. 2020, nezletilá byla svěřena do péče matky a žalovaný zavázán k placení výživného pro nezletilou [jméno] ve výši 4.000 Kč měsíčně. Dále byl zavázán k úhradě dlužného výživného 27.484 Kč a k náhradě nákladů řízení. Soud tehdy vycházel z reálných příjmů žalovaného 19.000 Kč čistého měsíčně, matka byla na rodičovské dovolené. 5. Ze zprávy ČSSZ soud zjistil, že žalovaný v období od 14. 9. 2020 do 9. 11. 2020 obdržel na dávkách nemocenského pojištění 19.127 Kč a v období od 8. 11. 2019 do 1. 1. 2020 celkem 17.003 Kč. 6. Ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Pardubicích soud zjistil, že žalobkyni bylo 25. 9. 2020 vyplaceno 6.493 Kč a 3. 9. 2020 8.037 Kč, to na příspěvcích na živobytí a příspěvcích na bydlení. 7. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného [jméno] [jméno] soud zjistil, že v období od ledna 2020 do září 2020 dosahoval žalovaný čistého měsíčního příjmu 12.443 Kč a v období od října 2020 do prosince 2020 průměrně 13.628 Kč měsíčně. 8. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný od srpna 2021 u nich dosahoval hrubého příjmu 10.000 Kč měsíčně, ale pobíral zálohy na cestovní výlohy, které byly měsíčně vyúčtovávány. V měsících leden až červen 2022 potom dosahoval příjmů 5.200 Kč měsíčně. 9. Ze zprávy Úřadu práce ČR soud zjistil, že úřadu práce evidoval v nabídce volných pracovních míst nabídku práce dělníka v oblasti výstavby a údržby budov s příjmem 22.000 Kč - 28.000 Kč měsíčně ([právnická osoba] – [právnická osoba] [obec]), dále nabídku pro řidiče na rozvoz masa a uzenin s výdělkem 180 Kč na hodinu, což při 40 hodinovém týdenním fondu pracovní doby činí 28.800 Kč hrubého měsíčně. 10. Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (§ 920 odst. 1 věta první občanského zákoníku). 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně 8. 8. 2020 porodila dceru [jméno] [příjmení], že jejím otcem byl soudem určen žalovaný, kterému byla uložena povinnost na dceru platit výživné 4.000 Kč měsíčně, že žalobkyně v současné době pobírá rodičovský příspěvek 10.000 Kč a v souvislosti se svým těhotenstvím a porodem prokázala vynaložení 1.239 Kč na nákup nezbytných věcí. Ze zpráv zaměstnavatelů žalovaného soudu zjistil, že dosahoval příjmů, které maximálně dosahovaly výše kolem 12. [číslo] 000 Kč, v současné době má hrubou mzdu 10.000 Kč, podle zprávy úřadu práce ale existují nabídky volných pracovních míst, ve kterých by žalovaný dosahoval podstatně vyšších příjmů a soud vychází z toho, že jeho čistý měsíční příjem by byl reálný ve výši 20.000 Kč. Podle názoru soudu je v reálných možnostech žalovaného žalobkyni platit výživné 3.000 Kč, které žalobkyně požaduje po dobu dvou let od narození dcery. Zde soud přihlédl i k povinnostem platit výživné na nezletilou dceru 4.000 Kč. Soud vyčíslil dluh, který žalovanému na výživném vznikl a s ohledem na jeho prokázané příjmy mu umožnil, aby tento dluh splatil měsíčními splátkami. S ohledem na platební morálku žalovaného ale vyslovil zároveň ztrátu výhody splátek pro případ, že povinnost splácet tento dluh bude žalovaný ignorovat. Žalovaného zároveň zavázal k úhradě části náhrady nákladů žalobkyni, které vynaložila v souvislosti s těhotenstvím a porodem, tyto náklady byly spolehlivě prokázány doklady o nákupech. 12. S ohledem na plný úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti se zastoupením žalobkyně advokátem, a to konkrétně za 3 hlavní úkony právní pomoci po 1.500 Kč, 3x režijní paušál 300 Kč a 21% DPH. 13. Žalobkyně byla osvobozena ze zákona od placení soudních poplatků, proto soud podle výsledku řízení zavázal žalovaného k tomu, aby státu uhradil odpovídající soudní poplatek.