11 C 287/2022-35 — Okresní soud v Chrudimi

Žalobce se žalobou ze dne 23. 11. 2018 domáhal na žalovaném zaplacení 14 777,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 2.10.2021 do zaplacení, z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny a žádal i zaplacení nákladů na zjištění a odstranění zmíněného odběru. Žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní a nijak nereagoval na tvrzení, důkazní návrhy a na argumentaci žalobce, ani na výzvy soudu. Ze spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobce zjistil a zadokumentoval neoprávněný odběr elektřiny, který probíhal v době po odpojení, tj. ode dne 15.4. 2021 do 30.8.2021 (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 3, 12 a 13), přičemž dle počítadla elektroměru bylo spotřebováno 520 kWh elektřiny což při ceně dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., představuje nejméně 600,10 Kč za příkon a 2.904,07 Kč za neoprávněný odběr (č.l. 14). Za zjištění a odstranění neoprávněného odběru žalobce zaplatil 11.273,57 Kč (č.l. 14 a 17). Žalovaný tento dluh v celkové výši 14.777,74 Kč přes výzvu nezaplatil, ačkoli byl splatný dne 1. 10. 2021 (č.l.17). Po právní stránce soud věc posoudil takto. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán (§ 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění platném v době neoprávněného odběru („ energetický zákon“) nebo připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina (§ 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona). Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje (§ 51 odst. 2 energetického zákona). Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny (§ 98a energetického zákona). Vyhláška č. 359/2020 Sb. stanoví způsob výpočtu náhrady škody ve svém § 17 odst. 3 písm. b) bodu 1 a § 16 a žalobce požadovanou částku takto vyúčtoval. Žalovaný je tak povinen nahradit celkovou škodu způsobenou neoprávněným odběrem, jakož i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., za dobu ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k zaplacení do zaplacení. Důvodné žalobě soud v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Dlužno dodat, že žalovaný byl v nynějším řízení zcela pasivní, shodně jako v obdobném řízení sp. zn. 11 C 129/2019 a soud tak při absenci indikátorů, které by jej vedli k dalšímu přezkumu, vycházel s údajů předloženým žalobcem. Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „ o. s. ř.“, kdy žalobce byl plně úspěšný. Má tedy nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 - Kč, a paušální náhrady nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015. Sb. ve výši 600 - Kč za 2 úkony, tj. 1.400 - Kč (výrok II.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.