4 C 200/2023-22 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedla, že účastníci uzavřeli dne 10.8.2020 dohodu o vypořádání společného jmění manželů. V dohodě se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni vypořádací podíl 450.000 - Kč do třiceti dnů od podpisu dohody. Žalovaný však vypořádací podíl nezaplatil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení vypořádacího podílu nejpozději do 14.7.2023, avšak ani v této lhůtě žalovaný svůj závazek nesplnil. Žalobkyně se proto svého nároku domáhá soudní cestou. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaný proti němu podal odpor. V něm souhlasil s tím, že dluží částku 450.000 - Kč, a současně uvedl, že jej uhradí do 14.9.2023. Nesouhlasil s placením úroku z prodlení, neboť byl s žalobkyní ústně domluven, že dlužnou částku uhradí co nejdříve podle svých finančních možností. Takto se účastníci měli domluvit již v roce 2020 a opětovně v [obec] dne 14.7.2023. 3. Podáním ze dne 15.9.2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 450.000 - Kč, tedy co do jistiny s tím, že žalovaný dne 14.9.2023 zaplatil na její účet částku 450.000 - Kč. Setrvala na požadavku na zaplacení úroků z prodlení a náhradě nákladů řízení. Soud k tomuto částečnému zpětvzetí žaloby řízení v příslušné části, tj. co do jistiny, podle § 96 odst. 2 o.s.ř., zastavil. 4. U jednání žalobkyně popřela existenci dohody, jak ji tvrdil žalovaný. Žalobkyně neměla zájem čekat na to, až bude mít žalovaný prostředky k vyplacení podílu, ostatně v dohodě byla povinnost k vyplacení zajištěna smluvní pokutou. Samotnou žalobu pak žalobkyně podala především proto, že hrozilo promlčení nároku. 5. Žalovaný u jednání konstatoval, že tvrzená dohoda byla ústní a že nemá, jak by její existenci prokázal. S žalobkyní se sešel poté, co obdržel výzvu od její zástupkyně, říkal žalobkyni, že se pokusí peníze sehnat, ale že to bude chvíli trvat. Ona s tím souhlasila s tím, že nechce, aby účastníci měli nějaké vzájemné spory. Zjištěné skutečnosti 6. Účastníci uzavřeli dne 10.8.2020 dohodu o vypořádání společného jmění. V čl. IV dohody se žalovaný zavázal vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 450.000 - Kč do 30 dnů od podpisu této dohody. Pro případ prodlení se zaplacením vypořádacího podílu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1.000 - Kč za každý den prodlení. 7. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 23.1.2020, č.j. 3 C 42/2019-22, který nabyl právní moci téhož dne. 8. Žalovaný byl vyzván k zaplacení vypořádacího podílu nejpozději do 14.7.2023 s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou, v takovém případě bude požadovat i úroky z prodlení, smluvní pokutu a náklady řízení. Posouzení věci 9. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění, v čl. IV této dohody je potom zcela jednoznačný závazek žalovaného vyplatit do 30 dnů od uzavření dohody vypořádací podíl ve výši 450.000 - Kč. Dohoda byla uzavřena 10.8.2020 – lhůta 30 dní k zaplacení vypořádacího podílu tak uplynula dne 9.9.2020, od následujícího dne se tak žalovaný ocitl v prodlení. 10. Žalovaným tvrzená dohoda, podle níž měl svůj závazek plnit, až bude mít finanční prostředky, nebyla prokázána. Sám žalovaný uznal, že dohodu nemá jak prokázat. Žalobkyně uzavření takové dohody, která by vlastně oproti původní dohodě o vypořádání společného jmění, posouvala splatnost vypořádacího podílu, popřela. Faktem je, že není ani zcela zřejmé, co mělo být obsahem tvrzené dohody. Naopak jednoznačné je, že žalovaný měl nejpozději 9.9.2020, tedy před více jak třemi lety, vypořádací podíl vyplatit. Žalovaný tak neučinil, tím jednoznačně porušil svůj závazek ze smlouvy. Žalovanému přitom nic nebránilo svůj závazek plnit alespoň částečně podle svých finančních možností. Tím by se sice nevyhnul prodlení, ale alespoň by postupně snižoval dluh. Žalovaný však více jak tři roky nezaplatil žalobkyni ani korunu. Pokud by žalobkyně žalobu nepodala, nárok by se promlčel. 11. Žalobkyně tak podala žalobu důvodně, po úhradě jistiny vzala v tomto rozsahu žalobu zpět, v této části došlo k zastavení řízení. Nicméně žalobkyně má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 450.000 - Kč za dobu od 10.9.2020 do 14.9.2023, jde o částku 111.852,15 Kč (nárok vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše pak z nař. vl. č. 351/2013 Sb.). V této části proto bylo žalobě vyhověno. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1, § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch, resp. žalobkyně vzala zpět žalobu podanou důvodně pro chování žalovaného – úhrada dlužné jistiny až po podání žaloby. Žalobkyně tak má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek, resp. ta jeho část, jež se žalobkyni nebude vracet ve výši 3.600 - Kč, dále na odměnu advokáta podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby – příprava a převzetí věci, podání žaloby, účast u jednání soudu, za jeden úkon náleží odměna ve výši 10.100 - Kč, celkem odměna 30.300 - Kč, 3 x 300 - Kč režijní paušál, navýšení o 21 % DPH v částce 6.552 - Kč, celkem náklady řízení činí 41.352 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 14. O vrácení části soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, řízení ohledně jistiny pohledávky bylo zastaveno ještě před prvním jednáním.