3 C 131/2024-25 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že žalovaná uzavřela dne 11.11.2016 s původním věřitelem, společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Následně původní věřitel postoupil pohledávku z této smlouvy na společnost , právnická osoba, Poté tato společnost postoupila pohledávku na žalobce. Žalovaná na základě smlouvy obdržela částku 30 000 Kč, měla ji vrátit ve 13 splátkách. Žalovaná nezaplatila na svůj dluh žádnou částku.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor s odůvodněním, že nemá z čeho pohledávku platit a je nemajetná.3. Žalovaná jako účastnice řízení ve věci vypověděla, že je pravda, že si úvěr vzala, nepamatuje si, na co. Má šest dětí, v době , kdy si úvěr vzala měla předčasný starobní důchod klem 7 000 Kč, nedokázala vysvětlil, na základě čeho v žádosti o úvěr vyplnila, že příjem domácnosti je 47 000 Kč.4. Z obsahu spisu byly zjištěny následující skutečnosti. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce (společnost , právnická osoba, ..) byla uzavřena smlouva o úvěru. Na jejím základě věřitel poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a dále zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 700 Kč, celkovou částku ve výši 50 700 Kč se zavázala splácet pravidelnými 13 měsíčními splátkami ve výši 3 900 Kč (smlouva o úvěru ze dne 11.11.2016). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.5. Po právní stránce soud zjištěné skutečnosti vyhodnotil následovně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdce žalobce půjčil žalované částku 30 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 20 700 Kč, a to formou 13 měsíčních splátek po 3 900 Kč. Právní předchůdce žalobce však neověřil úvěruschopnost žalované, což je předsmluvní povinnost každého poskytovatele úvěru (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Je přitom zřejmé, co se míní touto povinností, jde o posouzení schopnosti konkrétního dlužníka splatit příslušný úvěr. Žalobce zcela rezignoval na jakoukoli snahu prokázat, že k ověření úvěruschopnosti došlo. Nelze pak učinit jiný závěr, než že k tomuto ověření vůbec nedošlo. Sankcí za porušení této předsmluvní povinnosti je pak podle § 87 citovaného zákona neplatnost úvěrové smlouvy. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení - § 2993 a násl. Žalovaná obdržela částku 30 000 Kč, její povinností je tuto částku vrátit. Vedle toho má žalobce též nárok na zákonný úrok z prodlení. V tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno. Na žádné další platby žalobce nárok nemá, ve zbytku proto byla žaloba zamítnuta.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., žalobce měl ve věci téměř plný úspěch, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 200 Kč a náklady právního zastoupení. Při určování jejich výše soud postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., žalobce má nárok na odměnu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2), na režijní paušál ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), navýšení o 21 % DPH, celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2 652 Kč.