4 C 84/2025-42 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla dne 16.2.2023 uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v měsíčních splátkách ve výši 692,-- Kč. Žalovaná řádně nesplácela, žalobce proto od smlouvy odstoupil- Požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 28.958,59 Kč, smluvních poplatků ve výši 2.745,-- Kč, smluvního úroku z jistiny ve výši 2.047,94 Kč a úroku z prodlení z jistiny do jejího zaplacení.2. K výzvě soudu žalobce sdělil, že žalovaná na úvěr zaplatila 6.870,-- Kč. Příjem žalované činil 12.000,-- Kč, splátka úvěru činila pouze 5,77 % příjmu.3. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru – úvěr na zaplacení kupní ceny za zboží ve výši 31.200,-- Kč, počet měsíčních splátek 72, výše splátky 692,-- Kč.4. Žalované žalobce oznámil, že odstoupil od smlouvy o úvěru pro neplnění povinností, zároveň byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky s tím, že celý úvěr je splatný (oznámení ze dne 3.6.2024).5. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (dopis ze dne 18.11.2024).6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že žalobce před poskytnutím úvěru vycházel z příjmu žalované 12.000,-- Kč měsíčně s tím, že se jedná o starobní důchod. Ohledně výdajů vycházel z částky 3.000,-- Kč měsíčně. Další výdaje nezohledňoval, Takto si žalobce vypočetl, že žalovaná disponuje částkou 9.000,-- Kč měsíčně, což jí stačí na splátku 692,-- Kč měsíčně.7. Zjištěné skutečnosti soud po právní stránce posoudil následovně. Z úřední povinnosti soud nejprve zkoumal otázku, zda žalobce ověřil úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně s ustanovením § 86. Toto ustanovení předpokládá, že poskytovatel úvěru porovná příjmy a výdaje spotřebitele. Pokud mají být porovnány příjmy a výdaje, musí být nejprve zjištěny, vždy jde o konkrétní příjmy a konkrétní výdaje konkrétního spotřebitele, s nímž poskytovatel uzavírá smlouvu, ne o nějaké obecné statistické modely či jiné uměle vykonstruované veličiny. Zákon hovoří jasně. V daném případě žalobce vycházel z příjmu žalované 12.000,-- Kč, příjem není ničem doložen. Výdaje žalované pak žalobce prakticky nezkoumal, jen se spokojil s tím, že žalovaná údajně bydlí za částku 3.000,-- Kč, což samo o sobě lze považovat za hodně nerealistický údaj (vezme-li soud v úvahu výši nájmu a cenu energií v roce 2023). Mimoto však žalovaná musí mít i spoustu dalších výdajů jen na uspokojení základních životních potřeb. S těmito nutnými výdaji žalobce nijak nepracoval, ani se nenamáhal je zjistit. V takovém případě ovšem neověřil úvěruschopnost žalované řádně, následkem toho je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o úvěru absolutně neplatná.8. Vztah mezi účastníky je tak třeba vypořádat podle § 2993 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení žalované. Žalobce má nárok na vrácení toho, co žalované poskytl po odečtení částky, kterou žalovaná již zaplatila. V daném případě jde o částku 31.200,-- Kč mínus 6.870,-- Kč, žalovaná tak má zaplatit žalobci částku 24.330,-- Kč, a to s úrokem z prodlení od okamžiku po zesplatnění úvěru (které lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení). V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla žaloba zamítnuta.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl ve věci úspěch ze 76,7 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi mírou svého úspěchu a mírou svého neúspěchu, tj. z 53,4 %. Náklady řízení přestavuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.269,-- Kč, odměna advokáta za čtyři úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu, za první tři úkony náleží odměna podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., tj. 2 x 500,-- Kč (s ohledem na dobu, kdy byly úkony učiněny, tedy ještě před 1.1.2025), 1 x 700,-- Kč, režijní paušál 3 x 100,-- Kč; za účast u jednání soudu náleží již plná odměna podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5, tj. částka 2.380,-- Kč, režijní paušál 450,-- Kč, náhrada cestovních výdajů za cestu z , adresa, do Chrudimi ve výši 220,-- Kč, náhrada za promeškaný čas za 2 hodiny činí 300,-- Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 1.123,50 Kč, celkem tak náklady řízení činí 6.473,50 Kč. Žalobce má právo na 53,4 % těchto nákladů, tj. na částku 3.457,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení pasivní, soud proto neměl žádné poznatky k případnému rozložení plnění do splátek (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru).