4 C 250/2025-16 — Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou žalobkyně požadovala po žalovaném – otci své dcery výživné a rovněž úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Uvedla, že dcera se narodila 20.6.2025, otec – žalovaný byl do rodného listu zapsán na základě souhlasného prohlášení rodičů. O nezletilou pečuje žalobkyně. Žalovaný nebyl ochoten se s žalobkyní dohodnout na výši výživného, nepřispěl nijak ani na náklady spojené s těhotenstvím. Žalobkyně je na mateřské od května 2025, dávka v mateřství činí 15.128,-- Kč, po ukončení mateřské bude pobírat rodičovský příspěvek. Část nákladů svých i dcery hradí žalobkyně z úspor. Žalobkyně bydlí v bytě matky, na provoz bytu jí přispívá částkou 3.500,-- Kč. V době těhotenství měla žalobkyně od lékaře doporučeno přijímat zvýšené dávky železa, zvýšit spotřebu libového masa, sušeného ovoce a ořechů. Kupovala si více ovoce a mléčných výrobků. Za těhotenské oblečení a potřeby nutné pro dítě (kočárek, postýlka, vanička, pleny, autosedačka, zavinovačka, oblečení) utratila celkem 50.445,-- Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném výživné ve výši 3.000,-- Kč měsíčně po dobu dvou let, tj. celkem částku 72.000,-- Kč s tím, že tato částka by měla být z jedné poloviny splatná do 30 dnů od právní moci rozsudku, z druhé poloviny by měla být splatná do jednoho roku od právní moci rozsudku, Tento svůj požadavek žalobkyně zdůvodnila tím, že je toho žalovaný schopen. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 25.000,-- Kč z titulu úhrady poloviny nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.2. Žalovaný ve svém vyjádřením popřel, že by nebyl ochoten s žalobkyní jednat ve věci výživného a úhrady nákladů spojených s těhotenstvím. V této souvislosti uvedl, že žalobkyně mu odmítla předložit doklady o svých zvýšených výdajích. Původně ani nechtěla, aby byl žalovaný uveden v rodném listu jako otec dítěte, z tohoto důvodu žalovaný podal žalobu na určení otcovství, teprve poté žalobkyně souhlasila s jeho uvedením jako otce dítěte. Žalovaný neuznává náklady požadované žalobkyní na vaničku, kočárek, postýlku apod, neboť se jedná o náklady, které spadají do výživného dítěte. Uznává nárok na výživné ve výši 1.000,-- Kč měsíčně a dále náklady žalobkyně na zvýšené dávky železa a těhotenské oblečení. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v bytě, který se nachází v domě ve vlastnictví matky, za bydlení včetně energií platí cca 8 tis Kč měsíčně.Zjištěné skutečnosti3. Z rodného listu bylo zjištěno, že , jméno FO, se narodila dne , datum, , žalobkyně je její matkou, žalovaný je jejím otcem.4. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13.10.2025, č.j. 0 Nc 2313/2025-46 bylo rozhodnuto tak, že nezletilá byla svěřena do péče žalobkyně, žalovaný se zavázal platit na její výživu 4.500,-- Kč měsíčně.5. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný měl za období září až listopad 2025 průměrný čistý měsíční příjem 27.506,-- Kč.6. Z dokladů o výši příjmu žalovaného, které byly založeny ve spise Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 0 Nc 2313/2025 (opatrovnický spis na dceru účastníků) bylo zjištěno, že u předchozího zaměstnavatele dosahoval žalovaný v roce 2025 příjmu okolo 33,5 tis Kč čistého, v době, kdy byl na úřadu práce mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti – startovací ve výši cca 20 tis Kč, vyšší 15,4 tis kč a nižší 13,8 tis Kč.7. Žalobkyně měla v původním zaměstnání příjem cca 20 až 22 tis kč měsíčně, od konce prosince 2024 byla na nemocenské – rizikové těhotenství, od května 2025 pobírala mateřskou s příjmem okolo 15 tis Kč měsíčně, od listopadu 2025 pobírá rodičovský příspěvek 13,4 tis Kč měsíčně. Od února 2026 bydlí v nájemním bytě 3 + 1, platí 18 tis Kč, náklady hradí i ze svých úspor. Žalobkyně má přítele, ale nežijí spolu, přítel ji na bydlení nepřispívá.8. Žalobkyně doložila nákupními doklady nákupy léků a oblečení v období těhotenství v celkové výši 2.181,-- Kč. Náklady na bohatší stravu v těhotenství odhadla na 2.000,-- Kč.Posouzení věci9. Uplatněný nárok má základ v ust. § 920 odst. 1 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Pro určení rozsahu vyživovací povinnosti jsou pak podle § 913 odst. 1 rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 922 odst. 2 lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.10. V daném případě je žalobkyně neprovdanou matkou, žalovaný je otcem dítěte. Žalobkyni tak nepochybně vznikl nárok na výživné po dobu dvou let od narození dítěte. Příjem žalobkyně je omezen pouze na dávky poskytované sociálním systémem státu, tj. na peněžitou pomoc v mateřství, resp. rodičovský příspěvek. Její příjmy jsou tak nepochybně nižší, než by byly v případě, kdyby nastoupila do zaměstnání. To ovšem nemůže, neboť celodenně pečuje o nezletilé dítě. Určitou kompenzaci tohoto stavu představuje právě výživné neprovdané matky, Výši výživného je pak nutno stanovit především s přihlédnutím k možnostem a schopnostem žalovaného. Současně je třeba vycházet z toho, že výživné neprovdané matky je nárok slabší než výživné mezi manžely (§ 697), které zajišťuje v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň obou manželů.11. Žalovaný v době od narození dítěte disponuje pravidelným příjmem. Zpočátku se jednalo o podporu v nezaměstnanosti, od září 2025 potom již jde o pravidelný příjem ze zaměstnání. Lze proto vyjít z toho, že žalovaný disponuje příjmem necelých 30 tis Kč čistého měsíčně. Vedle běžných výdajů, které má každý (strava, ošacení, hygiena apod.), je třeba zohlednit náklady na bydlení 8.000,-- Kč a vyživovací povinnost na dceru ve výši 4.500,-- Kč. Za tohoto stavu se potom jako odpovídající výživné pro žalobkyni jeví částka 1.500,-- Kč měsíčně. Při této výši bude činit souhrn vyživovacích povinností žalovaného, tj. na dítě a na matku dítěte celkem 6.000,-- Kč, což je částka představující něco přes pětinu příjmů žalobce. Taková výše výživného je pro žalovaného akceptovatelná.12. Z pohledu žalobkyně se přiznané výživné 1.500,-- Kč může zdát poměrně nízké, nicméně je třeba mít na paměti, že výživné neprovdané matky nemá matce dítěte zajistit stejnou životní úroveň jako otci, nejde o výživné mezi manžely. Účelem je částečně kompenzovat neprovdané matce výpadek příjmů v důsledku péče o dítě. Současně je třeba říci, že tou hlavní vyživovací povinností žalovaného je vyživovací povinnost k dítěti. Ta ostatně trvá po tu dobu, kdy dítě se nebude schopno živit samo, což je velmi dlouhé období (třeba i 25 let, pokud bude dítě studovat vysokou školu). U tohoto výživného je potom také předpoklad jeho postupného zvyšování v souvislosti s růstem dítěte a tomu odpovídajícímu nárůstu jeho potřeb. Výživné neprovdané matky v tomto směru představuje pouze jistý doplněk13. Soud proto vyhověl žalobě v rozsahu výživného 1.500,-- Kč měsíčně po dobu dvou let od narození dítěte (výrok I). Současně rozhodl o dlužném výživném za období od narození dítěte, tj. od 20.6.2025 do 28.2.2026, jde o tu část výživného, která se již stala splatnou. Výpočet jeho výše vypadá následovně: poměrná část za červen 2025, jde o 11 dní, tedy 1.500,-- Kč/30 x 11, tj. částka 550,-- Kč a dále 8 x 1.500,- Kč za období osmi měsíců od července 2025 do února 2026; celkem dlužné výživné 12.550,-- Kč (výrok II). Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří měsíců, aby si žalovaný mohl tuto částku shromáždit, případně zaplatit ve více splátkách, na druhou stranu delší lhůtu žalovanému soud neposkytl, neboť výživné by se mělo dostat žalobkyni, pokud možno v co nejkratší době. Ve zbylé části uplatněného nároku na výživné byla žaloba zamítnuta (výrok IV).14. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Na tyto náklady je žalovaný povinen přiměřeně přispět. Pod tímto pojmem soud rozumí, že by žalovaný měl hradit polovinu těchto nákladů, rozdělení půl na půl připadá soudu spravedlivé a rovněž adekvátní dané situaci. Nutno však zdůraznit, že za tyto náklady lze považovat pouze takové náklady, které vznikají přímo žalobkyni v souvislosti s jejím těhotenstvím, příp. porodem. Jde tedy o její zvýšené náklady spojené s tímto stavem. Nelze je zaměňovat s výživným pro dítě, jak žalobkyně z větší části činí. Náklady na pořízení výbavy pro dítě – typicky kočárek, postýlka, autosedačka, oblečení pro dítě, jsou kryty výživným pro dítě. Z nákladů, které žalobkyně uplatnila, lze za náklady spojené s těhotenstvím a porodem považovat pouze těhotenské oblečení, léky a bohatší stravu. Tyto náklady musí žalobkyně prokázat. To se jí povedlo v případě těhotenského oblečení a léků v částce 2.181,-- Kč. V případě bohatší stravy konzumované v období těhotenství žalobkyně žádnými doklady nedisponovala, to však soud považuje za něco, co by nemělo být vykládáno k tíži žalobkyně. Lze považovat za