21 C 168/2017-91 — Okresní soud v Chomutově

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč spolu s inflací za dobu od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2019 v celkové výši 12 357 Kč, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 68 244 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 26.7.2017 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 200 000 Kč spolu s inflací z titulu náhrady škody způsobené dotčením osobnosti žalobce úmyslnou pomluvou od žalovaného. Svou žalobu odůvodnil tím, že je příslušníkem ve služebním poměru k České republice, práva a povinnosti České republiky vůči jeho osobě plní bezpečnostní sbor Celní správa ČR. Žalovaný odpovídá podle § 83 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. za škodu způsobenou mu neoprávněným zásahem do jeho osobnosti, když ho úmyslným (a opakovaným) sdělením nepravdivých údajů o jeho osobě příslušníka pomluvil u bezpečnostního sboru a u společnosti [právnická osoba] Žalovaný podal u bezpečnostního sboru na jeho osobu příslušníka dvě písemné stížnosti. První odeslal 7.4.2016 v 11:44 hodin e-poštou jeho nadřízenému npor. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v níž uvedl veškerou elektronickou poštu – komunikaci, kterou žalobce v rozhodném období od 23.3.2016 do 6.4.2016 vedl s ním a následně pak se společností [právnická osoba], ve věci získání informací požadovaných v rámci dohledu nad dovozem zboží propuštěného celním úřadem do volného oběhu pod číslem [anonymizována dvě slova]. Druhou stížnost bez data vyhotovení adresoval Celnímu řadu pro [anonymizováno] kraj, [obec], který ji dne 12.4.2016 přidělil [číslo jednací]. V této druhé stížnosti žalovaný sděluje v podstatě totéž, co sdělil již v první stížnosti. V obou stížnostech žalovaný žalobci úmyslně přisoudil negativní jednání, které žalobce neuskutečnil, čímž o žalobci sdělil nepravdivé údaje, kterými značnou měrou ohrozil jeho vážnost u spoluobčanů, a zejména ho značnou měrou poškodil ve služebním poměru (ve služebním postupu i služebním příjmu), značně narušil i jeho rodinné vztahy a způsobil mu další majetkovou i nemajetkovou újmu. Bezpečnostní sbor totiž žalovaného křivé obvinění jeho osoby příslušníka zneužil k zahájení řízení o kázeňském přestupku a uložil žalobci kázeňský trest v rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro [anonymizováno] kraj [číslo jednací] ze dne 14.6.2016 O postupu vyřízení stížností žalovaného bezpečnostní sbor žalovaného vyrozuměl podáním ze dne 7.6.2016. Proti rozhodnutí bezpečnostního sboru žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jež je vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný si jako bývalý celník musel být při uskutečnění uvedeného úmyslného protiprávního i nemravného jednání vůči osobě žalobce bezpochyby vědom toho, jakou značnou újmu může žalobci způsobit. Motivem žalovaného v podání předmětných stížností – pomluv byla zřejmě skutečnost, že se mu nelíbilo jednání žalobce jako příslušníka, když v souladu se zákonem o služebním poměru příslušníka bezpečnostních sborů i v souladu se složeným služebním slibem v korespondenci dne 6.4.2016 zaslané e-poštou [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] nestranně a svědomitě splnil služební povinnosti při ochraně zájmů České republiky, svého dobrého jména a dobré pověsti bezpečnostního sboru, když se žalobce asertivně ohradil proti křivému obvinění (pomluvě) ze strany žalovaného, které, dle sdělení [anonymizováno]. [příjmení] v e-poště ze dne 4.4.2016, učinil v telefonickém rozhovoru 4.4.2016 s [anonymizováno]. [příjmení]. Popis skutečnosti jednoznačně vyplývá z veškeré korespondence vedené e-poštou v rozhodném období od 23. 3. 2016 do 6. 4. 2016, mezi žalobcem a žalovaným a následně mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Korespondenci žalobce vedl z pozice příslušníka plnícího služební úkol, kdy měl za povinnost získat informace požadované v rámci dohledu nad dovozem zboží propuštěného do volného oběhu pod číslem [anonymizována dvě slova] položka [číslo]: žalovanému, který v celním řízení zastupuje firmu [právnická osoba] žalobce dne 23. 3. 2016 zaslal e-poštu tohoto znění:„ Dobrý den, u firmy [právnická osoba] u dovozu zboží [anonymizována dvě slova] u položky [číslo] přišel dotaz z dohledů na tyto některé údaje. Je potřeba, aby firma prověřila správnost všech údajů s doklady a skutečností a o výsledku zaslala celnímu úřadu písemné sdělení – prohlášení, které pak odešlu na dohledy. [celé jméno žalobce]“ Dle právních předpisů je povinností (deklaranta) firmy [právnická osoba] provést vyžádané prověření a jeho výsledek písemně oznámit celnímu úřadu. Mnohé firmy (deklaranti) si i na tuto činnost najímají celní deklarace. Celní orgány nezkoumají rozsah smluv mezi těmito subjekty. U (deklaranta) firmy [právnická osoba] celní orgány, tedy i žalobce, zasílají předmětné i jiné požadavky na deklaranta právě cestou žalované celní deklarace [celé jméno žalovaného]. Vždy po několika dnech žalobce požadavky z výše uvedené e-pošty z 23.3.2016 k dovozu zboží [anonymizována dvě slova], u položky [číslo] u žalovaného naléhavě ústně opakovaně připomínal. Když žalovaný na žalobcovy opakované urgence nereagoval a žalobci začal z časové prodlevy hrozit postih ve výkonu služby, obrátil se žalobce ve stejné věci dne 4.4.2016 e-poštou již na deklaranta firmu [právnická osoba], aby ona splnila povinnosti, které jsem vyžádal 23.3.2016 cestou jejího zástupce, žalovaného. Žalobce to učinil způsobem, že dne 4.4.2016 [právnická osoba] přeposlal poštu ze dne 23.3.2016 původně zaslanou žalovanému a přeposlání žalobce zdůvodnil takto:„ Vážená firmo, marně jsem žádal pana [celé jméno žalovaného] o zajištění prohlášení firmy k dotazům na údaje, které jsou uvedeny v celním prohlášení [anonymizována dvě slova], u položky č. 1. Žádám vás o co možná nejrychlejší provedení žádaného a zaslání mi prohlášení o výsledku. V případě nejasností volejte prosím na telefon [tel. číslo]. S pozdravem prap. [celé jméno žalobce] – referent celního řízení, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], územní pracoviště v [obec]“ Adresu e-pošty firmy [právnická osoba] žalobce vyhledal na internetu a z něj zjistil i telefonní spojení, protože po odeslání e-pošty 4.4.2016 se žalobce potřeboval u firmy [právnická osoba] ujistit, zda e-poštu obdržela. Na předmětném telefonním čísle firmy se ozval jednatel – ředitel společnosti a tak se žalobce dotázal, zda firma jeho e-poštu obdržela. On mu sdělil, že ano a že ji bude vyřizovat paní [příjmení]. [příjmení]. Ještě téhož dne 4.4.2016 žalobci [příjmení]. [příjmení] napsala e-poštou toto sdělení:„ Dobrý den pane [celé jméno žalobce], před pár minutama jsem mluvila s panem [celé jméno žalovaného] a dle informací vám na e-mail odpověděl ihned v den, kdy jste mu psal vy. Mohla bych vás poprosit o upřesnění, co přesně požadujete? Děkuji moc. S pozdravem [příjmení] [jméno]“ Z obsahu sdělení paní [příjmení] z e-pošty ze dne 4.4.2016 žalobce vyrozuměl, že se žalovaným 4.4.2016 telefonicky mluvila o žalobcově tohoto dne firmě [právnická osoba] přeposlaném požadavku původně dne 23.3.2016 zaslaného žalovanému. Dále, že jí žalovaný v tomto telefonickém rozhovoru 4.4.2016 sdělil nepravdivé údaje a to, že žalobci vše oč žalobce 4.4.2016 požádal firmu [právnická osoba] on žalovaný už splnil ještě 23. 3. 2016, tedy v ten samý den, kdy mu žalobce zaslal předmětný požadavek e-poštou, který žalobce dne 4.4.2016 přeposlal přímo na (deklaranta) firmu [právnická osoba] Dále žalobce vyrozuměl, že firma [právnická osoba] se podivuje, proč po ní znovu požaduje předmětné písemné prohlášení, když jí žalovaný v telefonickém rozhovoru 4.4.2016 sdělil, že žalobci je zaslal již dne 23.3.2016. Žalovaný v telefonickém rozhovoru 4. 4. 2016 s [anonymizováno]. [příjmení] úmyslně sdělil firmě [právnická osoba] o osobě žalobce-příslušníka bezpečnostního sboru Celní správy ČR nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit žalobcovu vážnost u firmy [právnická osoba] i u spoluobčanů, zejména poškodit žalobce v zaměstnání – ve služebním poměru, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, a rovněž je způsobilý poškodit i dobrou pověst bezpečnostního sboru. Žalovaný dne 4.4.2016 v telefonickém rozhovoru paní [příjmení] lhal, jestliže jí sdělil, že již dne 23. 3. 2016 zaslal žalobcem dne 23. 3. 2016 vyžádané předmětné prohlášení (deklaranta) firmy [právnická osoba] V žalobcově e-poště ani v evidenci celního úřadu neexistuje žádný písemný dokument žalovaného z 23. 3. 2016 ani z období do 4. 4. 2016, který by prokazoval jeho tvrzení v předmětném telefonickém rozhovoru s [anonymizováno]. [příjmení] dne 4. 4. 2016 a sice, že firma [právnická osoba] prověřila správnost všech požadujících údajů u dovezeného zboží uvedeného v položce [číslo] v celním prohlášení [anonymizována dvě slova], tj. že všechny tyto údaje prověřila v dokladech i se skutečným stavem u obdrženého procleného zboží, a že o vý