31 C 67/2020-63 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 548 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaný cestoval dne 6. 9. 2019, dne 26. 9. 2019 a dne 16. 9. 2019 městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, přičemž se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], k němuž se nedostavil žádný z účastníků. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), bez přítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 6. 9. 2019, dne 16. 9. 2019 a dne 26. 9. 2019 metrem na lince C a při přepravních kontrolách se ani v jednom případě neprokázal platnou jízdenkou; po každé přepravní kontrole převzal žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole a podepsal jej. Dle Smluvních přepravních podmínek PID vzniká cestujícímu v případě, že se neprokáže platným jízdním dokladem, povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (čl. 8 odst. 4), žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení přirážky 3 x 1 500 Kč a jízdného 2 x 24 Kč. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalovaný dne 6. 9. 2019, dne 16. 9. 2019 a dne 26. 9. 2019 cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, čímž s ní uzavřel smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"). Žalovanému tak dle § 3 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ Vyhláška“), vznikla povinnost – mimo jiné – zaplatit cenu za přepravu, přičemž je jeho povinností prokázat se v době plnění přepravní smlouvy platným jízdním dokladem. Žalovaný se ani v jednom případě platným jízdním dokladem neprokázal a dle § 7 odst. 5 Vyhlášky mu vznikla povinnost zaplatit jízdné s přirážkou stanovenou žalobkyní ve smluvních přepravních podmínkách, ani to však žalovaný neučinil. Vzhledem k tomu soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 ObčZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jízdného dle § 1968 ObčZ, tj. od 7. 9. 2019, od 17. 9. 2019 a od 27. 9. 2019. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 548 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za 21 % DPH ve výši 168 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že se v dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč