31 C 81/2020-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 138 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení z titulu neuhrazené dodávky elektřiny dle smlouvy ze dne [datum] za období od 17. 7. 2018 do 23. 1. 2019, kterou žalobkyně dodala do odběrného místa žalované. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Vzhledem k tomu, že se nikdo z řádně předvolaných účastníků k nařízenému jednání nedostavil (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili), projednal soud věc v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů. 4. Z důkazů založených ve spise učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalovanému v období od 17. 7. 2018 do 23. 1. 2019 elektřinu do odběrného místa žalované na adrese [adresa], která v sobě zahrnovala i částky 200 Kč a 106 Kč za zaslané upomínky (sjednané ve smlouvě). Žalovaný svůj dluh dosud nezaplatil, přestože jej k tomu žalobkyně vyzývala předžalobní upomínkou ze dne 19. 2. 2019. 5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. 6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto obchodníkem s elektřinou, a žalovaným, jakožto zákazníkem, byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejichž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do výše uvedeného odběrného místa elektřinu, a žalovaný se zavázal zaplatit za její odběr dohodnutou cenu. Žalovanému za ve výše uvedené období vznikl na dodávce elektrické energie dluh ve výši 7 138 Kč, který žalovaný dosud neuhradil, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně požadovaného smluvního úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 0,05 % denně sjednaného ve smlouvě, jehož výši nelze považovat za zjevně nepřiměřenou, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury (14. 3. 2019), jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. Přiznané náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 138 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, a sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 126 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že se v dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.