7 C 199/2020-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 325,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 10. 2016 na základě jeho telefonické žádost k telefonnímu číslu [číslo] xDSL modem pro užívání služby internet a set-top-box pro užívání služby [anonymizováno] TV (dále jen“ zařízení”). Převzetí zařízení potvrdil žalovaný podpisem na předáváním protokolu. Zařízení měla být zaplacena formou 24 měsíčních splátek. Následně byla žalovanému k zaplacení poskytnutých služeb a ke splacení zařízení vystavena faktura [číslo] na částku 533,84 Kč se splatností dne 29. 11. 2016 (za zúčtovací období od 29. 10. 2016 do 31. 10. 2016), faktura [číslo] na částku 1 343,92 Kč se splatností 30. 12. 2016 (za zúčtovací období od 1. 11. 2016 do 30. 11. 2016), faktura [číslo] na částku 4 993,82 Kč (za zúčtovací období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2016) a faktura [číslo] na částku 803,92 Kč (za zúčtovací období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017). Následně byly žalovanému vystaveny za zúčtovací období od 1. 2. 2017 do 31. 7. 2017 faktury: faktura [číslo] znějící na částku 143,92 Kč se splatností 30. 3. 2017, dále faktura [číslo] znějící na částku 143,92 Kč se splatností 27. 4. 2017, faktura [číslo] znějící na částku 143,92 Kč se splatností 30. 5. 2017, faktura [číslo] znějící na částku 143,92 Kč se splatností 29. 6. 2017, faktura [číslo] znějící na částku 143,92 Kč se splatností 28. 7. 2017 a faktura [číslo] znějící na částku 143,92 Kč se splatností 30. 8. 2017. Celková dlužná částka za shora uvedené faktury činí 863,52 Kč. V důsledku neplacení vyúčtování byly služby poskytované žalovanému ukončeny dne 20. 7. 2017 a byla mu vystavena faktura [číslo] znějící na částku 1 767,88 Kč se splatností 27. 9. 2017, která obsahuje souhrn zbývajících splátek za zařízení a platbu za tištěné vyúčtování, a dále faktura [číslo] znějící na částku 19 Kč se splatností 30. 10. 2017, která obsahuje poplatek za tištěné vyúčtování. Žalovaný byl informován o zrušení poskytování služeb dopisem ze dne 20. 7. 2017 a byl mu zaslána upomínka ze dne 31. 10. 2017, žalovaný však nijak nereagoval. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen “o.s.ř.”) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Z předávacího protokolu ze dne 24. 10. 2016 soud zjistil, že byla žalovanému předána zařízení za účelem poskytování služeb internetového připojení a digitální televize. Z vyúčtování služeb za zúčtovací období od 29. 10. 2016 do 31. 10. 2016 soud zjistil, že žalovanému byla za zařízení celkem vyúčtována k zaplacení částka 559, 57 Kč (faktura [číslo]). Dále byla žalovanému dne za zúčtovací období od 1. 11. 2016 do 30. 11. 2016 vyúčtována k zaplacení částka 1 742,90 Kč se splatností 30. 12. 2016 (faktura [číslo]), za zúčtovací období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2016 byla žalovanému vyúčtována částka 6 149,94 Kč se splatnosti 30. 1. 2017 (faktura [číslo]), za zúčtovací období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017 byla žalovanému vyúčtována částka 4 185,87 Kč se splatností 27. 2. 2017 (faktura [číslo]), za zúčtovací období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 byla žalovanému vyúčtována částka 9 116,26 Kč se splatností 30. 3. 2017 (faktura [číslo]), za zúčtovací období od 1. 6. 2017 do 30. 6. 2017 byla žalovanému vyúčtována částka 14 669,92 Kč se splatností 28. 7. 2017 (faktura [číslo]), za zúčtovací období od 1. 7. 2017 do 31. 7. 2017 byla žalovanému vyúčtována částka 1 223,42 Kč se splatností 30. 8. 2017 (faktura [číslo]), za zúčtovací období od 1. 8. 2017 do 31. 8. 2017 byla žalovanému vyúčtována částka 4 070,80 se splatností 27. 9. 2017 (faktura [číslo]), a za zúčtovací období od 1. 9. 2017 do 30. 9. 2017 byla žalovanému vyúčtována částka 200,50 Kč se splatností 30. 10. 2017 (faktura [číslo]). Z dopisu ze dne 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zrušení poskytování služeb z důvodu dlouhodobého neplacení vyúčtování ke dni 31. 8. 2017. Z upomínky ze dne 31. 10. 2017 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že neobdržela úhradu za služby poskytnuté žalobkyní ve výši 200,50 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě do 20. 11. 2017. Z vyúčtování [číslo] ze dne 4. 4. 2017 vyplývá, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu znějící na částku 10 999,66 Kč se splatností 27. 4. 2017, a dále z vyúčtování [číslo] ze dne 3. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu znějící na částku 12 223,08 Kč se splatností 30. 5. 2017. 4. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 5. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Soud dospěl po právním posouzení výše uvedeného zajištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě měl žalovaný jakožto kupující od žalobkyně jakožto prodávající koupit zařízení a zaplatit je ve 24 splátkách. Žalobkyně žalovanému na základě jeho objednávky zařízení dodala, avšak žalovaný splátky neplatil. V důsledku neplacení proto žalobkyně ke dni 31. 8. 2017 ukončila poskytování služeb a vystavila žalovanému faktury [číslo] se splatností dne 27. 9. 2017 na částku 4 070,80 Kč, která obsahovala souhrn zbývajících splátek za zařízení, které by v případě neodpojení žalovaný postupně hradil v měsíčních splátkách. Žalovaný tak neplatilo splátky za poskytnutá zařízení a nezaplatil ani jejich doúčtovanou cenu, soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužné splátky a doplatit zbývající část kupní ceny za dodaná zařízení. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 10 325,90 Kč za poskytnutá technická zařízení, poštovné a balné. Žalobkyně má právo na zaplacení úroku z prodlení, na který jí vznikl nárok dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury, tj. od 31. 10. 2017. 7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupce podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.