16 C 280/2020-22 — Okresní soud v Chomutově

Manželka se svým návrhem ze dne [datum] domáhala rozvodu manželství s tím, že od dubna 2019 manželé nežijí ve společné domácnosti a oba navázali jiné partnerské vztahy. To vylučuje obnovení společného soužití. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci [jméno] [příjmení] (podle cestovního pasu [anonymizována dvě slova] (podle cestovního pasu [celé jméno manžela]) a [jméno] [příjmení] (podle cestovního pasu [jméno]) [anonymizováno] uzavřeli manželství dne [datum] před [anonymizováno] okresním výkonným výborem a je zapsané v Oddělení matričního úřadu [anonymizováno] okresního výkonného výboru. Z návrhu a výpovědi manželů soud zjistil, že u obou manželů se jedná o manželství prvé. Poslední společné bydliště měli manželé v České republice v obvodu Okresního soudu v Chomutově. Za trvání manželství se narodila dcera [anonymizováno] ([datum narození]). Ve věci o úpravě péče a výživy nezletilé dcery pro dobu po rozvodu manželství rozhodl Okresní soud v Chomutově dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Oba manželé jsou občany Běloruské republiky s pobytem na území České republiky. Dle ust. § 47 odst.1 zák.č. 91/2012Sb. o mezinárodním právu soukromém stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže má žalovaný v České republice obvyklý pobyt. Rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení (§ 50 odst.1). Na základě výše uvedených ustanovení je dána pravomoc soudů České republiky a soud se řídí právním řádem České republiky. Místní příslušnost Okresního soudu v Chomutově je dána dle ust. § 383 zák.č. 292/2013Sb. místem posledního společného bydliště manželů. Z návrhu a účastnických výpovědí má soud za prokázané, že manželství bylo dobré do roku 2018, kdy se manželé přestěhovali do České republiky. Často se hádali a jejich konflikty vedly k tomu, že manželka v dubnu 2019 opustila společnou domácnost. Od té doby společné soužití neobnovili. Nemají zájem na dalším trvání manželství. Oba mají známost s jinými partnery. Podle ustanovení § 755 odstavec 1 NOZ může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny (§ 756 NOZ). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je natolik rozvráceno, že neplní své funkce a s ohledem na dlouhodobost tohoto stavu nelze předpokládat, že by došlo k pozitivní změně. Příčinu rozvratu spatřuje soud v tom, že manželé nedokázali vyřešit vzájemné konflikty. To vedlo k odcizení a k odchodu manželky ze společné domácnosti. Od dubna 2019 společně nežijí a ani jeden z nich nemá zájem na dalším trvání manželství. Z těchto skutečností je zřejmé, že manželství účastníků je ryze formálním svazkem a nelze ani očekávat obnovení manželského soužití. Vzhledem k tomu, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 23 věta prvá zák.č. 292/2013Sb., kdy ve statusových věcech manželských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.