21 C 224/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 12.3.2021, doplněnou podáním ze dne 24.9.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 3.12.2020 se [právnická osoba] s.r.o., sídlem v [obec], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku (webové stránky [webová adresa]“). Na základě smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč nejpozději do 24.7.2019. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet. Za vytvoření uživatelského účtu žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně částku 1 Kč. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 8 000 Kč poskytla na jeho bankovní účet. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy nesplnil a do termínu splatnosti peníze nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Celková dlužná částka se sestává z nevrácené jistiny ve výši 8 000 Kč. Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. 2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 20.9.2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2 4.6.2019 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného. Z obsahu textu listiny plyne, že předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit do 30 dnů. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 0 % ročně. 6. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 24.6.2019 plyne, že tato není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalovaného. Tato smlouva obsahuje úpravu právních vztahů vznikajících mezi úvěrujícím a klientem při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru. 7. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru. 8. Z kopie občanského průkazu plynou osobní údaje žalovaného. Z výplatní pásky plyne, že čistý příjem žalovaného za měsíc duben 2019 činil 24 172,50 Kč. 9. Z výpisu z běžného účtu ze dne 28.6.2019 plyne, že žalovaný dne 25.6.2019 uhradil z účtu č. [bankovní účet] na účet předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] částku 1 Kč, s poznámkou:„ souhlasim s rsu [číslo]“. Z výpisu z běžného účtu ze dne 28.6.2019 plyne, že dne 25.6.2019 předchůdkyně žalobkyně z účtu č. [bankovní účet] uhradila na účet č. [bankovní účet] částku 8 000 Kč s poznámkou„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“. 10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.12.2020 včetně přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne 2.2.2021 postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, jak plyne z Oznámení ze dne 2.2.2021. 11. Z výzvy ze dne 2.2.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 2.2.2021, jak plyne z podacího lístku. 12. Skutkový závěr: dne 25.6.2019 předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného částku 8 000 Kč. Tato částka byla smlouvou o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Dne 25.6.2019 uhradil žalovaný předchůdkyni žalobkyně částku 1 Kč. Žalovaný tuto částku k výzvě žalobkyně obsažené v žalobě dosud nevrátil. 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. 18. Soud má v daném případě za prokázané, že žalobkyně je věcně legitimována k vedení sporu na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ). Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v roce 2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu Smlouvu o úvěru ze dne 24.6.2019 a Rámcovou smlouvu z téhož dne, včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinami neprokázala, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. ObčZ), právě o takovém obsahu, který tvrdí žalobkyně, když z předložených listin neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená písemná smlouva o úvěru z roku 2019, totiž není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného a trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná. 19. Zároveň soud uvádí, že předchůdkyně žalobkyně řádně v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelského zákona, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet, když zejména řádně nezjišťovala a neověřovala konkrétní výdaje žalovaného. 20. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení (§ 2991 a násl. ObčZ), když žalobkyně tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu ze dne 28.6.2019 a výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet], z nichž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně dne 25.6.2019 poukázala na účet žalovaného částku 8 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 8 000 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Tím, že žalovaný k výzvě žalobkyně bezdůvodné obohacení nevydal, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč, tj. částku získanou odečtením 1 Kč, kterou žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně dne 25.6.2019 (jak plyne z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně ze dne 28.6.2019), od vyplacené částky 8 000 Kč. 21. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 2.2.2021, jež byla předána k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 12.4.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku be