24 C 42/2021-30 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení v této věci byla smluvní pokuta za nevrácení zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] po ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne 13. 2. 2019 mezi žalovanou a žalobkyní (dříve [právnická osoba]). 2. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice uzavřely dne 13. 2. 2019 smlouvu [číslo] – kombinovaná televize, jíž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby, a to balíček„ Základ (NET)“ a za tím účelem přenechat žalované k užívání zařízení STB NET Arris. Dopisem ze dne 10. 10. 2019 žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zařízení set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč, neboť došlo k ukončení smlouvy [číslo]. 3. Pokud se týká převzetí uvedeného zařízení žalovanou a tvrzeného ukončení smlouvy, soud dospěl k závěru, že žalobkyně o těchto skutečnostech neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále již jen„ o.s.ř.“)), aniž mohla být o následcích řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Proto také soud nepřistoupil ani k vydání platebního rozkazu v této věci. 4. Žalobkyně k předání uvedeného zařízení označila k důkazu pouze smlouvu č [číslo]. Z této listiny bylo lze pouze zjistit, že žalobkyně se zavázala k přenechání uvedeného zařízení žalované, avšak již se z ní nepodává, zda žalovaná jmenované zařízení převzala. K ukončení smlouvy pak žalobkyně neoznačila jediný důkaz a ani z provedeného dokazovaní tato skutečnost zjištěna nebyla. Smlouva přitom nabízí několik variant jejího ukončení. Na ukončení smlouvy je pak navázána povinnost k vrácení poskytnutého zařízení (do deseti dnů od ukončení smlouvy) a zaplacení žalované smluvní pokuty (nevrátí-li žalovaná zařízení do deseti dnů od ukončení smlouvy). 5. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalované předala uvedené zařízení, ani že byla předmětná smlouva ukončena, neprokázala ani vznik práva na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění – dále již jen„ o. z.“). Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 6. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.