28 C 157/2021-30 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2020 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku shora uvedenou částku s tvrzením, že žalovaná a její tři nezletilé děti na základě smlouvy o poskytování sociální služby v Azylovém domě [obec] uzavřené mezi účastníky dne 2. 1. 2019 využívala v období měsíců ledna 2019 až února 2019 služeb žalující organizace, za což byla povinna uhradit částku ve výši 6 650 Kč celkem. Protože jik žalovaná neuhradila, uznala dne 12. 2. 2019 dluh k žalobkyni a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách počínaje dne 20. 2. 2019 nejpozději do 19. 8. 2019. Svou povinnost žalovaná splnila pouze částečně a žalobkyni nadále dluží 4 991 Kč. Svou povinnost nesplnila ani po předchozí písemné upomínce. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z ¨Rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] se podává, že žalobkyně je příspěvková organizace, předmětem jejíž činnosti je poskytování registrovaných služeb, zj. provoz azylových domů s kapacitou 57 lůže pro oběti domácího násilí, oběti trestné činnosti, soby v krizi, rodiny s dětmi. Z výpisu z Obchodního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně je příspěvkovou organizací. Předmětem její činnosti je krom jiného poskytování sociálních služeb podle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Z Smlouvy o poskytování sociální služby v Azylovém domě [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované poskytovala služby spočívající v ubytování a vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravu, pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, sociálně právním poradenství, poradenství v oblasti vzdělávání dětí, pracovně výchovné a výtvarné činnosti s dětmi/dospělými, nácviku a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností dítěte, zajištění podmínek a poskytnutí podpory pro přiměřené vzdělávání dětí a zprostředkování navazujících sociálních služeb. Ubytovací služba byla poskytnuta pro žalovanou a dále tři nezletilé děti, [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované], [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení]. Služba byla sjednána na dobu určitou od 2. 1. 2019 do 31. 1. 2019. Úhradu za služby se žalovaná zavázala hradit ve výši stanovené přílohou zálohově za každý měsíc, přičemž prvá platba byla splatná v den nástupu ubytování a každá následující vždy do 30. dne příslušného měsíce, v němž je ubytování poskytováno. Mezi účastníky byla z důvodu krizové ekonomické situace žalované splatnost poplatku za ubytování v měsíci lednu 2019 sjednána k 10. 2. 2019. Dle Sazebníku úhrad za pobyt v AD platného od 1. 7. 2015, který je přílohou [číslo] Smlouvy o poskytování sociální služby byla denní úhrada za matku či otce a tři děti sjednána ve výši 270 Kč, tj. 90 Kč na den za matku či otce a 180 Kč na den za děti. Z Dodatku [číslo] ze dne 28. 1. 2019 bylo zjištěno, že se smlouva v ujednání o době poskytované služby mění tak, že se smlouva sjednává na dobu určitou od 1. 2. 2019 do 10. 2. 2019. Z Dodatku [číslo] ze dne 11. 2. 2019 soud zjistil, že se smlouva v ujednání o době poskytované služby mění tak, že se smlouva sjednává na dobu určitou od 11. 2. 2019 do 11. 2. 2019. Z Uznání dluhu a dohodě o jeho úhradě uzavřené mezi účastníky, žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, dne 12. 2. 2019 vyplývá, že žalovaná uznala svůj dluh ze Smlouvy o poskytování sociální služby ze dne 2. 1. 2019 vzniknuvší za období od 2. 1. 2019 do 11. 2. 2019 ve výši 6 625 Kč co do důvodu i výše, a zavázala se jej uhradit v sedmi splátkách po 1 000 Kč vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 2. 2019 nejpozději do 19. 8. 2019, pod ztrátou výhody splátek. Z Výzvy k plněním před zahájením vymáhání pohledávky ze dne 4. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení zůstatku dluhu ve výši 4 991 Kč sestávajícího z dluhu za měsíc leden ve výši 3 655 Kč a za měsíc únor ve výši 1 336 Kč, nejpozději do 8 dnů od doručení výzvy. Dle Poštovního podacího archu byla výzva předána k poštovní přepravě dne jako doporučená zásilka, den odeslání nebyl pro nečitelnost zjištěn, zásilce však bylo přiděleno řádné podací číslo a soud tak nemá o podání výzvy k poštovní přepravě pochybnost. ¨ Podle § 1746 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 57 odst. 1 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném do 30. 6. 2019, azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Podle § 57 odst. 2 cit. zák. Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytování stravy nebo pomoc při zajištění stravy, b) poskytování ubytování, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Podle § 73 odst. 1 písm. d) cit. zák. za pobytové služby poskytované v domovech se zvláštním režimem (§ 50) hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná dne 12. 2. 2019 písemně uznala svůj dluh vzniklý z titulu ubytování v Azylovém domě provozovaného žalující organizací a to v částce 4 991 Kč. Tím vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaná tuto domněnku nevyvrátila. V době uznání dluh promlčen nebyl. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, a marným uplynutím lhůty splatnosti se ocitla s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. jdoucí z dlužných částech za jednotlivé měsíce ubytování vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti vyplývající z uzavřené smlouvy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 991 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 OSŘ v částce 100 Kč za předžalobní výzvu žalobkyně k plnění..