30 C 103/2021-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 24.11.2020 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že pohledávku za žalovaným nabyla od původního věřitele společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Původní věřitel poskytoval zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text, včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Nárok žalobkyně tvořila pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 3 000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 1 140 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne 19. 8. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce [číslo] ze dne 21.4.2020 zavázal vrátit původnímu věřiteli společnosti [právnická osoba] poskytnutou částku ve výši 3 000Kč spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 140Kč, celkem tedy částku ve výši 4 140Kč do 19.5.2020. Ve smlouvě uvedl číslo svého účtu: [bankovní účet]. Na tento účet mu byla dne 21.4.2020 poskytnuta částka ve výši 3 000Kč, což potvrdila [právnická osoba] s.r.o. Podle rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávek č. 3 ze dne [datum] a její přílohy č. 1 soud dospěl k závěru, že pohledávka za žalovaným nebyla na žalobkyni převedena, neboť jméno žalovaného není v příloze č. 1 obsahující tento seznam vůbec uvedeno. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. V daném případě bylo prokázáno, že žalovanému bylo na jeho shora uvedený účet zasláno z účtu společnosti [právnická osoba], která byla ke sporu ze smlouvy o zápůjčce aktivně legitimována 3000Kč. Jestliže byl tento její nárok postoupen žalobkyni, bylo na žalobkyni, aby odpovídajícím způsobem prokázala, že k postoupení došlo. K uvedené povinnosti prokazovat svá žalobní tvrzení byla soudem vyrozuměna výzvou ze dne 3.5.2021, č.j. 30 C 103/2021-13. Součástí elektronicky předaných dokumentů se však nestaly žádné listiny, které by její tvrzení o postoupení pohledávek prokazovaly. Za tohoto stavu soudu nezbylo než žalobu zamítnout, neboť předložené důkazy nesvědčily nároku žalobkyně. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému žádné náklady řízení, neboť obsahem spisu nebylo zjištěno, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.