31 C 172/2021-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč z titulu smluvní pokuty dle ceníku za nevrácení pronajatého zařízení dle smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 7. 10. 2013. 2. Žalovaný k věci uvedl, že je to od roku 2013 již dlouhá doba s tím, že si nepamatuje, že by od [anonymizováno] nějaké služby přijímal, a proto navrhl, aby soud žalobu zamítl. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 11. 10. 2021, ke kterému se dostavil jen žalovaný, přičemž žalobkyně a její právní zástupce se omluvili. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 7. 10. 2013 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně a jejímž předmětem byly objednané služby [anonymizováno] televize a pronájem zařízení modemu Technicolor TC7200. V prohlášení u písm. f) smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu dle ceníku (2 000 Kč za každé zařízení) v případě, že by žalovaný nevrátil pronajatá zařízení včas a v pořádku. Dle všeobecných podmínek žalobkyně, byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni pronajaté zařízení do 14 dnů po ukončení smlouvy (čl. 7). Převzetí pronajatého zařízení žalovaný potvrdil podpisem zakázkového listu ze dne 8. 10. 2013. Výzvou ze dne 4. 3. 2014 předchůdkyně žalobkyně žalovanému sdělila ukončení služeb pro jejich neplacení a vyzvala ke vrácení zařízení a úhradě dluhu. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného písemně vyzývala k úhradě před podáním žaloby dopisem ze dne 18. 3. 2019. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., k doplnění důkazů. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, od smlouvy následně odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení pronajatého zařízení, což žalovaný neudělal. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení smluvní pokuty 2 000 Kč, která však byla (neplatně) sjednána blanketním odkazem na ceník a obchodní podmínky, nikoliv písemně přímo ve smlouvě, kterou žalovaný podepsal (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Soud proto žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty 2 000 Kč nepřiznal a žalobu zcela zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. Přestože žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné neuplatnil resp. se případné náhrady výslovně vzdal, a proto soud ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.