31 C 177/2021-74 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 074,52 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného nájemného za pronájem zařízení ve výši 74,52 Kč a smluvní pokuty za nevrácení zařízení ve výši 4 000 Kč. Zařízení žalobkyně poskytla žalované na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 20. 5. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 11. 10. 2021, ke kterému se ani žalobkyně, ani žalovaná nedostavily (žalobkyně se z jednání omluvila), a proto soud projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 5. 2019 uzavřena účastnická smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací. Součástí formulářové smlouvy je i ujednání o pronájmu koncového, nicméně žádné zařízení není dále blíže specifikováno ani podle druhu či konkrétního typu, pouze je uvedeno sériové číslo. Z obsahu této smlouvy ani z žádného jiného z předložených důkazů ovšem nevyplývá, zda vůbec, případně jaké konkrétní zařízení, kdy a jak bylo žalované předáno, resp. že jej žalovaná převzala (např. podepsaný předávací protokol), přičemž blíže neurčitý výpis z interní evidence žalobkyně rovněž není způsobilý tuto skutečnost prokázat. Žalobkyně proto neunesla důkazní břemeno ohledně předání koncového zařízení žalované a tím i k závazku platit nájemné za jeho pronájem a v návaznosti na to i o porušení povinnosti předmětné zařízení po ukončení smlouvy vrátit. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., k doplnění důkazů. S ohledem na absenci prokázání základního předpokladu žalovaného nároku, neučinil soud z ostatních provedených důkazů žádná relevantní skutková zjištění. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou sice došlo k uzavření účastnické smlouvy, avšak žalobkyně nedoložila, jaké koncové zařízení měla mít žalovaná pronajato, zda vůbec a případně kdy a jak bylo žalované předáno, a že by tak žalobkyni vznikl nárok na sjednané protiplnění ve formě placení nájemného za pronájem koncového zařízení a obdobně i smluvní pokuty za jeho nevrácení zařízení, u něhož žalobkyně neprokázala, že by jej žalované předala. Žalobkyně tedy neprokázala existenci právního důvodu pro přiznání žalované částky, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. Přestože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a měla by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnila a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by jí nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.