31 C 287/2021-54 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 795,88 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za přijímací zařízení (STB a Gateway) v celkové výši 871,92 Kč, ceny za služby třetích stran 19,97 Kč, poplatku za instalaci 403,90 Kč, poplatku za odpojení 500 Kč a smluvní pokuty dle ceníku za nevrácení obou pronajatých přijímacích zařízení dle smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 20. 12. 2016 v celkové výši 7 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 24. 1. 2022, k němuž se dostavila pouze žalobkyně, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovanou dne 15. 8. 2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, v rámci které si žalovaná pronajala modem WIFI za 70 Kč, HD Box za 70 Kč a bezdrátový telefon za 10 Kč. V prohlášení u písm. e) smlouvy bylo sjednáno oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu dle ceníku v případě, že by žalovaná nevrátila pronajatá zařízení včas a v pořádku. Dle zakázkového listu ze dne 29. 1. 2019 bylo žalované nainstalováno zařízení Dawn Gateway HDD, částka za asistovanou instalaci byla 0 Kč. Dle zakázkového listu ze dne 27. 6. 2019 bylo žalované nainstalováno zařízení Kaon KCF, přičemž v listu je uvedena poznámka„ samoinstalace“. Dle Všeobecných podmínek byla žalovaná povinna vrátit pronajatá zařízení do 14 dnů po ukončení smlouvy (čl. 7). Předchůdkyně žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila dopisem ze dne 11. 9. 2019, kterým také vyzvala žalovanou k vrácení pronajatých zařízení. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě které mimo jiné pronajala žalované přijímací zařízení, za které žalovaná nezaplatila nájemné ve smyslu § 2201 o. z., § 2217 odst. 1 o. z. v celkové výši 871,92 Kč. Předchůdkyně žalobkyně dále umožnila žalované využívat služby třetích stran, které žalovaná využila, avšak vyúčtovanou částku 19,97 Kč nezaplatila. Předchůdkyně žalobkyně od smlouvy následně odstoupila a vyzvala žalovanou k vrácení pronajatých zařízení, což žalovaná neudělala. Žalobkyně proto po žalované požaduje vedle zaplacení dlužného nájemného a služeb třetích stran také zaplacení smluvní pokuty 7 000 Kč (2 000 Kč za STB a 5 000 Kč za Gateway), která však byla neplatně sjednána blanketním odkazem na ceník a obchodní podmínky, nikoliv písemně přímo ve smlouvě, kterou žalovaná podepsala (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Stejně tak nebyl přímo ve smlouvě sjednán poplatek za odpojení 500 Kč, nehledě na to, že z provedených důkazů nevyplývá, kdy, jak a na základě čeho mělo být tvrzené odpojení provedeno a v jaké konkrétní činnosti žalobkyně spočívalo. Žalovaný nárok na vyúčtovaný poplatek za instalaci soud také neshledal oprávněným, neboť v prvním zakázkovém listu je uvedena cena asistované instalace 0 Kč, ve druhém je uvedena samoinstalace. Z žádného žalobkyní označeného důkazu proto nevyplývá, jaká instalace a čeho byla žalované vyúčtována, přičemž ze zakázkových listů naopak vyplývá, že jednu instalaci žalobkyně nezajišťovala vůbec (samoinstalace ze strany zákazníka) a ve druhém případě byla zdarma (0 Kč). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení dlužného nájemného za pronajatá zařízení ve výši 871,92 Kč a na zaplacení poskytnutých služeb třetích stran 19,97 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, nicméně nárok na zaplacení smluvních pokut 7 000 Kč, na zaplacení smluvní pokuty resp. poplatku 500 Kč za odpojení a na zaplacení 403,99 Kč za instalaci technikem nepřiznal a žalobu v této části zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 5. Přestože žalovaná byla ve věci převážně úspěšná a měla by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnila a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by jí nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku III. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.