31 C 75/2021-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Zástavní věřitelka se podaným návrhem domáhala nařízení soudního prodeje zástavy specifikované ve výrokové části ve vlastnictví zástavního dlužníka (dále také jen„ předmět zástavy“) k uspokojení své pohledávky ve výši 243 751,37 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 1. 2008, uzavřené mezi zástavní věřitelkou a úvěrovou dlužnicí [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. K zajištění poskytnutého úvěru a jeho příslušenství uzavřela zástavní věřitelka se zástavním dlužníkem a jeho manželkou, [jméno] [příjmení], narozenou [datum], zástavní smlouvu [číslo] ze dne [datum], na základě které vzniklo zástavní právo k předmětu zástavy. Vzhledem k prodlení úvěrové dlužnice se splácením úvěru došlo po opakovaném předchozím upozornění k zesplatnění celé pohledávky k 1. 5. 2019. Zástavní dlužník byl o této skutečnosti informován dne 2. 4. 2019. Zesplatněná pohledávka za úvěrovým dlužníkem ve výši 243 751,37 Kč sestává z jistiny 186 784,59 Kč, úroku 16 338,17 Kč, úroku z prodlení 1 671,69 Kč, smluvní pokuty 37 356,92 Kč a poplatků za zaslané upomínky 1 600 Kč. Manželka zástavního dlužníka, [jméno] [příjmení], zemřela dne [datum] a v rámci dědického řízení došlo k vypořádání zaniklého společného jmění manželů, na jehož základě byl jako výlučný vlastník předmětu zástavy zapsán v katastru nemovitostí na základě usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], od [datum rozhodnutí] zástavní dlužník 2. Zástavní dlužník se k návrhu nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování považuje soud za doložené resp. osvědčené, že zástavní věřitelka má (po zohlednění splátek zaplacených úvěrovou dlužnicí) za úvěrovou dlužnicí na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 4. 1. 2008, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků, ke dni rozhodnutí pohledávku ve výši 243 751,37 Kč, která sestává z nesplacené jistiny 186 784,59 Kč, úroku 16 338,17 Kč, úroku z prodlení 1 671,69 Kč, smluvní pokuty 37 356,92 Kč a poplatku za zaslané upomínky 1 600 Kč Zástavní smlouvou [číslo] která byla uzavřena v bezprostřední návaznosti na čl. IV. odst. 1 úvěrové smlouvy, bylo k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy zřízeno zástavní právo k předmětu zástavy zástavním dlužníkem a jeho manželkou, [jméno] [příjmení], narozenou [datum]. Manželka zástavního dlužníka dne [datum] zemřela a po vypořádání společného jmění se dle výpisu z katastru nemovitostí stal výlučným vlastníkem předmětu zástavy zástavní dlužník. Dle výpisu z účtu ze dne 17. 1. 2008 byla úvěrové dlužnici dne 16. 1. 2008 vyplacena částka 250 000 Kč. Podle splátkového kalendáře ze dne 27. 3. 2019 se úvěrová dlužnice dostávala do prodlení s placením jednotlivých splátek, až přestala splácet úplně, přičemž poslední splátku zaplatila dne [datum]; celkem zaplatila 333 536 Kč. Dopisem ze dne 31. 5. 2018, odeslaným dle obálky téhož dne, a dopisem ze dne 23. 8. 2018, rovněž odeslaným téhož dne, byla úvěrová dlužnice vyzvána k úhradě dluhu. Dopisem ze dne 31. 5. 2018, doručeným dne 1. 6. 2018, byl zástavní dlužník upozorněn na porušování podmínek smlouvy o úvěru. Dopisem ze dne 28. 3. 2019, odeslaným dle obálek dne 1. 4. 2019, byla úvěrová dlužnice informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k zaplacení celé dlužné částky. Dopisem ze dne 28. 3. 2019, doručeným dne 2. 4. 2019, byl zástavní dlužník informován o zesplatnění zajištěné pohledávky. Z výpisu úroků z prodlení ze dne 28. 3. 2019 vyplývá, že úrok z prodlení činí v součtu 1 671,69 Kč. 4. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že zástavní věřitelka doložila existenci pohledávky, její zajištění zástavním právem, zesplatnění pohledávky a skutečnost, že zástavní dlužník je vlastníkem předmětu zástavy. 5. Podle § 1309 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. 6. Podle § 1311 odst. 1 o. z. lze zástavním právem zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu. 7. Podle ustanovení § 358 odst. 1 věta první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. 8. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný, neboť v daném případě byly splněny zákonné předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy, a to doloženou zajištěnou pohledávkou, zástavním právem k předmětu zástavy a i tím, kdo je zástavním dlužníkem. Za zástavního věřitele se považuje ten, kdo o sobě tvrdí, že má pohledávku zajištěnou zástavním právem a zástavním dlužníkem je ten, kdo je vlastníkem (majitelem) zástavy. S ohledem na konstantní judikaturu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4166/2011 ze dne 6. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 542/2015 ze dne 21. 4. 2015) soud podotýká, že realizace soudního prodeje zástavy probíhá ve dvou fázích. V první fázi, kterou je zvláštní typ řízení o soudním prodeji zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej k uspokojení své pohledávky navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nemají podle § 358 odst. 1 z. ř. s . pro první fázi prodeje zástavy žádný význam. Rozhodné skutečnosti se v řízení o soudním prodeji zástavy ani neprokazují, neboť pro nařízení prodeje zástavy postačuje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tj. aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Soud proto zásadně neprovádí dokazování jako ve sporném řízení, nýbrž rozhodne pouze na základě toho, co má ze strany zástavního věřitele osvědčeno předloženými důkazy. V první fázi soudního prodeje zástavy tak kvůli specifické povaze tohoto řízení nemohou účastníci zásadně uplatňovat jiné skutečnosti, než ty, které se vztahující k (ne) splnění resp. k (ne) doložení podmínek nezbytných pro nařízení soudního prodeje zástavy dle § 358 odst. 1 z. ř. s . Jiné skutečnosti mohou být uplatněny až ve druhé fázi výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (§ 268 odst. 3 o. s. ř.), návrhu na zastavení exekuce (§ 55 exekučního řádu), nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí (§ 267 o. s. ř.). Do druhé fáze se soudní prodej zástavy dostane pouze tehdy, když soud svým rozhodnutím nařídí prodej zástavy a zároveň zástavní věřitel podá příslušný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud návrhu zástavní věřitelky vyhověl a nařídil prodej předmětu zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka, jak je uvedeno ve výroku usnesení. 9. O nákladech řízení nebylo soudem rozhodováno, neboť o nich bude v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu (srov. např. nález ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17, nebo nález ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/2016) rozhodnuto až v navazujícím řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, neboť až v rámci něho lze zohledňovat případné námitky zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem a podle toho rozhodnout, podle pravidel úspěchu či neúspěchu účastníků ve věci, o nákladech řízení obou řízení.