Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1311 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1311 občanského zákoníku stanovuje, jaké dluhy lze zajistit zástavním právem, přičemž umožňuje zajistit dluhy konkrétní, budoucí, podmíněné, peněžité i nepeněžité, a to i dluhy určitého druhu nebo z téhož právního důvodu.
§ 1311 Zastavení
(1) Zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.
(2) Zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu.
Pododdíl 2
Paragraf 1311 občanského zákoníku stanovuje, jaké dluhy lze zajistit zástavním právem, přičemž umožňuje zajistit dluhy konkrétní, budoucí, podmíněné, peněžité i nepeněžité, a to i dluhy určitého druhu nebo z téhož právního důvodu.
Co to znamená v praxi
Zástavním právem lze zajistit dluh, jehož výše je přesně daná, nebo takový dluh, jehož výši bude možné určit kdykoli v budoucnu po dobu trvání zástavního práva.
Je možné zajistit jak peněžité dluhy (např. půjčku), tak i nepeněžité dluhy (např. povinnost něco vykonat nebo dodat).
Zástavní právo může sloužit k zajištění dluhu, který ještě nevznikl, ale očekává se jeho vznik v budoucnu, nebo dluhu, jehož vznik závisí na splnění určité podmínky.
Lze zajistit i soubor dluhů, které vznikají dlužníkovi vůči věřiteli v určitém časovém období, nebo různé dluhy, které mají stejný právní základ.