8 C 215/2021-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení shora specifikované. V odůvodnění žaloby uvedl, že na odběrném místě v nemovitosti, kterou užívá žalovaný, bylo osazeno v souladu s ust. § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, (dále jen„ energetický zákon“) měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobce (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalovanému do odběrného místa. V odběrném místě dochází od 11.8.2020 k neoprávněnému odběru zemního plynu, obchodník s plynem požádal o ukončení distribuce plynu. Žalobce se snažil provést demontáž měřícího zařízení, žalovaný však neumožnil na adrese odběrného místa přístup, k nápravě nevedly ani opakované výzvy. Žalovaný tak na shora uvedené adrese neoprávněně zadržuje věc ve vlastnictví žalobce. 2. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z protokolu ze dne 9.10.2015 vyplynulo, že na shora uvedené adrese evidované zároveň jako odběrné místo plynu ve prospěchu žalovaného bylo instalováno shora specifikované měřící zařízení. 4. Z žádosti ze dne 31.7.2020 vyplynulo, že tuto adresovala společnost [právnická osoba] žalobci s tím, že žádá ukončení distribuce plynu žalovanému na shora uvedeném odběrném místě. 5. Z protokolu ze dne 23.7.2020 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru ve dnech 15.7.2020 a 23.7.2020. K tomuto zároveň žalobce doložil fotodokumentaci svědčící o přítomnosti zaměstnanců žalobce v daný den na daném odběrném místě a dále o zanechání informace o neoprávněném odběru žalovanému ve schránce označené jeho jménem. 6. Z protokolu ze dne 24.8.2020 vyplynulo, že tento vyplnil zaměstnanec žalobce s tím, že žalovaného nezastihl na shora uvedeném místě za účelem demontáže plynoměru. 7. Z oznámení ze dne 31.7.2020, resp. 12.8.2020, soud zjistil, že tato byla adresována žalobcem žalovanému s tím, že tomuto je oznamováno, že na předmětné adrese dochází k neoprávněnému odběru a tento byl zároveň vyzván k vydání měřícího zařízení dne 13.8.2020, resp. dne 24.8.2020. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 1.12.2020 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému v zájmu splnění žalobou uplatněného nároku s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého potvrzení pošty byla tato písemnost ještě týž den odeslána. 9. Ze sdělení [právnická osoba] a.s. ze dne 5.10.2020 vyplynulo, že tato sdělila, že žalovaný je nájemníkem předmětného bytu na shora uvedené adrese. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný odebíral od třetí osoby plyn, jejímž distributorem byl žalobce, od nějž žalovaný převzal dne 9.10.2015 měřící zařízení výše specifikované. Obchodník s plynem následně požádal žalobce o přerušení distribuce plynu na dané odběrné místo z důvodu jeho neoprávněného odběru. Žalobci se následně nepodařilo demontovat zařízení v jeho vlastnictví ani přes opakované výzvy žalovanému či přes osobní účast zaměstnanců žalobce v daném místě spotřeby, jehož uživatelem je žalovaný. Žalovaný měřící zařízení nevydal i přes zaslání předžalobní výzvy žalobcem. 11. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona, má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta první energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Dle § 119 odst. 3, odst. 4 vyhlášky č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem na žádost dodavatele plynu provede provozovatel distribuční soustavy plynu přerušení či ukončení dodávek plynu. Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, demontáž nebo výměnu měřicího zařízení lze provést zejména při ukončení odběru nebo dodávky plynu, přerušení odběru nebo dodávky plynu z důvodu neoprávněného odběru nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení, pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s plynem. 12. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě prokázaného skutkového stavu má pak po jeho právním posouzení soud žalobu za důvodnou, když žalovaný tím, že převzal měřící zařízení a toto následně jeho vlastníkovi v době neoprávněného odběru nevydal, porušil povinnost danou mu ustanovením § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., tedy umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho odebrání, resp. obecnou povinnost danou občanským zákoníkem (podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.). Soud tedy žalobě s odkazem na shora uvedené vyhověl soud a žalovanému uložil povinnost předmětné měřící zařízení žalobci vydat. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží žalobci, jenž měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému, když zároveň doložil splnění podmínek daných § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy). V této věci spočívají náklady řízení v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech na právní zastoupení. Advokátu tak dle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 cit. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném v době zahájení řízení, náleží odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, když v daném případě advokát vykonal tři tyto úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva). Vzhledem ke skutečnosti, že v předžalobní výzvě zaslané žalovanému právním zástupcem žalobce absentuje právní posouzení věci, jedná se tak o výzvu jednoduchou dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za níž dle cit. ust. náleží odměna ve výši jedné poloviny, tedy ve výši 750 Kč. Za úkony právní služby advokátu náleží rovněž paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze součtu výše uvedených částek, tedy ve výši 977 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobce tedy činí celkem 7 627 Kč (2 000 + 2 x 1 500 + 750 + 3 x 300 + 977).