9 C 170/2021-18 — Okresní soud v Chomutově

Původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela prostřednictvím sítě internet prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s žalovaným dne 25.1.2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč bankovním převodem na účet žalovanému č. [bankovní účet], který měl být splacen nejpozději do 25.4.2017. Žalovaný však do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Po provedeném dokazování však soud uzavřel, že společnost [právnická osoba], disponovala osobními údaji žalovaného, tedy jménem, rodným číslem a bydlištěm, že dne 25.1.2017 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet], zaplacena částka 4 000 Kč a dále, že uvedená společnost se žalobkyní uzavřela dne 1.1.2021 smlouvu o postoupení pohledávek, kde je uvedena i žalobou uplatněná pohledávka. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmět řízení v této věci byl vymezen tvrzeními žaloby tak, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným pomocí prostředků komunikace na dálku žalovanému poskytla úvěr v částce 4 000 Kč, kterou zaslala na jeho bankovní účet. K prokázání reálného poskytnutí částky 4 000 Kč žalobkyně připojila výpis z účtu žalovaného, kde je uvedeno, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] bylo dne 25.1.2017 převedeno 4 000 Kč (Žalovaná částka se skládá z úvěru ve výši 4 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,42 Kč). Z vyložených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak jistinu, tak i požadované příslušenství. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 178 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.