21 C 408/2021-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23.8.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 9 600 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 3.8.2016 se společností [právnická osoba], [obec], [IČO], [obec] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím komunikace na dálku [webová adresa]). Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do 2.9.2016. Žalovaný však vyčerpané peněžní prostředky nevrátil a žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 500 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. 2. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 7.2.2022 náhradně). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 3.8.2016 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; žalovaný smlouvu podepsal elektronicky (klientské [číslo]). Z obsahu textu této listiny plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli mezi s sebou upravit podmínky smlouvy o úvěru, kdy se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit do 30 dnů. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 100 Kč. 6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 3.8.2016 plyne úprava podmínek poskytovaného úvěru. Formulář není opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného, žalovaný jej podepsal elektronicky (klientské číslo: [číslo]). 7. Z občanského průkazu žalovaného plyne, že žalovaný byl svobodný. 8. Z Potvrzení ze dne 3.8.2016 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 7 500 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 včetně přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 10. Z oznámení ze dne 13.4.2021 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 11. Z výzvy ze dne 13.4.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 13.4.2021, jak plyne z podacího lístku. 12. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 25.2.2022 a z účtu žalovaného č. [bankovní účet] plyne, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu [bankovní účet] byl ke dni 3.8.2016 žalovaný a na výše uvedený účet byla dne 3.8.2016 připsána platba 7 500 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně. 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 18. Soud má za prokázané, že žalobkyně je věcně legitimována k vedení sporu na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 ObčZ). 19. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 3.8.2016 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 100 Kč nejpozději do 30 dnů. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu Smlouvu o úvěru ze dne 3.8.2016 a Formulář pro standardní informace z téhož dne. Těmito předloženými listinami však neprokázala, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. Občz), právě o takovém obsahu, který tvrdí žalobkyně, když z předložených listin neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená písemná smlouva o úvěru z roku 2016 totiž není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale byla podepsána elektronicky. 20. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku, a to na základě elektronického podpisu. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná. 21. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení (§ 2991 a násl. ObčZ), když žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného ke dni 3.8.2016 a zprávu [právnická osoba], ze dne 25.2.2022, z nichž má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně dne 3.8.2016 na výše specifikovaný účet žalovaného převedla částku 7 500 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění ve výši 7 500 Kč bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ). Tím, že žalovaný k výzvě žalobkyně bezdůvodné obohacení nevydal, porušil povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, a proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč. Co do požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok II. rozsudku). 22. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 13.4.2021, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 3.9.2021, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 4.9.2021. Jelikož tak neučinil,