21 C 59/2022-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 14.2.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 91 888 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 91 888 Kč od 27.4.2019 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 8.4.2019 Dohodu o uznání dluhu a způsob jeho plnění, v níž žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 91 888 Kč vzniklý na základě nezaplacené faktury č. 2019 znějící na částku 56 187 Kč, splatnou dne 7.1.2019 a nezaplacené faktury č. 2019 znějící na částku 35 701 Kč, splatnou dne 13.1.2019. Tento dluh se žalovaný zavázal splácet v pravidelných splátkách ve výši 5 000 Kč, počínaje měsícem dubnem 2019, vždy nejpozději do 25. dne daného měsíce, a to až do úplného uhrazení dlužné částky, to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný však ničeho neuhradil a celý dluh se stal splatným dne 26.4.2019. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně žalovaný ničeho neuhradil. 2. Pravomocným usnesením ze dne 11.5.2022 č.j. 21C 59/2022-34 okresní soud řízení částečně zastavil co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 91 888 Kč od 27.4.2019 do 1.5.2019, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby ze dne 6.5.2022. Nadále žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 91 888 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku. 3. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 2.5.2022 č.j. 21 C 59/2022-28 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s 16.5.2022 náhradně. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 6. Z Dohody o splácení dluhu ze dne 8.4.2019 plyne, že žalovaný má ke dni podpisu tohoto uznání u žalobkyně dluh v celkové výši 91 888 Kč, vzniklý nezaplacením faktury č. 2019 ve výši 35 701 Kč, splatné dne 13.1.2019 a faktury č. 2019 ve výši 56 187 Kč, splatné dne 7.1.2019. Žalovaný tento svůj dluh ve výši 91 888 Kč uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných na účet žalobkyně, vždy do 25. dne daného kalendářního měsíce, přičemž poslední splátka bude ve výši 1 888 Kč, počínaje měsícem dubnem 2019 Dohoda je opatřena vlastnoručním podpisem žalobkyně a žalovaného. 7. Z faktury č. 2019 ze dne 3.1.2019 plyne, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za jídlo dodané v období od 18.12.2018 do 4.1.2019 celkem částku 56 187 Kč, splatnou dne 7.1.2019. Převzetí faktury žalovaný stvrdil svým podpisem. 8. Z Dodacího listu ze dne 10.1.2019 plyne, že žalobkyně dodala žalovanému v období od 18.12.2018 do 4.1.2019 porce jídla v celkové ceně 56 187 Kč. Dodací list je opatřen podpisem žalovaného. 9. Z faktury č. 2019 ze dne 10.1.2019 plyne, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za jídlo dodané v období od 7.1.2019 do 9.1.2019 celkem částku 35 701 Kč, splatnou dne 13.1.2019. Převzetí faktury žalovaný stvrdil svým podpisem. 10. Z Dodacího listu ze dne 10.1.2019 plyne, že žalobkyně dodala žalovanému v období od 7.1.2019 do 9.1.2019 porce jídla v celkové ceně 35 701 Kč. Dodací list je opatřen podpisem žalovaného. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 6.5.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 6.5.2021, jak plyne z obálky. 12. Skutkový závěr: Žalovaný dne 8.4.2019 písemně prohlásil, že uznává vůči žalobkyni dluh vyčíslený ke dni 8.4.2019 částkou 91 888 Kč za neuhrazené faktury č. 2019 a č. 2019 a zároveň se zavázal dluh uhradit ve výše uvedených splátkách. Žalovaný však ničeho neuhradil a právní zástupce žalobkyně ho výzvou předanou k poštovní přepravě dne 6.5.2021 vyzval k úhradě dluhu ve výši 91 888 Kč. 13. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 14. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 91 888 Kč s příslušenstvím byla podána důvodně. 17. Soud má za prokázané, že žalobkyně dodala žalovanému v období od 18.12.2018 do 4.1.2019 porce jídla v celkové ceně 56 187 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. 2019 ze dne 3.1.2019, splatnou dne 7.1.2019. V období od 7.1.2019 do 9.1.2019 mu dodala porce jídla v celkové ceně 35 701 Kč, kterou vyúčtovala fakturou č. 2019 ze dne 10.1.2019, splatnou dne 13.1.2019. Následně jednostranným právním úkonem v podobě písemného prohlášení ze dne 8.4.2019 žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj dluh z výše uvedených neuhrazených faktur ve výši 91 888 Kč a účastníci se v písemné Dohodě ze dne 8.4.2019 dohodli, že žalovaný uznaný dluh zaplatí žalobkyni ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, počínaje měsícem dubnem 2019. Soud tak má za to, že dluh ve výši 91 888 Kč v době uznání, tj. ke dni 8.4.2019, trval (vyvratitelná právní domněnka) a žalobkyně nemusela v řízení prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době jeho uznání. Důkazní břemeno přešlo uznáním dluhu ze žalobkyně (věřitele) na žalovaného (dlužníka; § 2053 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný z uznaného dluhu ničeho žalobkyni neuhradil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 91 888 Kč. 18. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku (zaplacením uznaného dluhu) v prodlení. Tím vzniklo žalobkyni právo požadovat po něm i úrok z prodlení (§ 1970 ObčZ). Výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením nař. vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 19. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodl soud o nákladech řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části (viz částečné zastavení řízení co do příslušenství pohledávky). Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 23 035 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 595 Kč, odměnou advokáta v celkové výši 14 340 Kč za 3 úkony právní služby po 4 780 Kč (převzetí a příprava zastoupené, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), třemi režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21 % DPH z částky 15 240 Kč, tj. ve výši 3 200 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 20. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.