24 C 113/2022-30 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo jízdné a přirážka k jízdnému, které žalovaná žalobkyni nezaplatila poté, co dne 5. 10. 2021 použila k přepravě [anonymizována tři slova], provozovanou žalobkyní, aniž se při kontrole prokázala platným jízdním dokladem. Jízdné činilo 30 Kč a přirážka 1 500 Kč. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná cestovala dne 5. 10. 2021 [anonymizována tři slova], provozovanou žalobkyní a v místě kontroly se neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Přes výzvu, učiněnou při přepravní kontrole nezaplatila stanovené jízdné (30 Kč), ani uloženou přirážku, která je smluvními přepravními podmínkami stanovena na 1 500 Kč. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná před nástupem do dopravního prostředku nezaplatila jízdné a při přepravní kontrole se neprokázala pověřené osobě platným jízdním dokladem, porušila povinnost cestujícího. Vedle jízdného tak byla povinna na výzvu pověřené osoby, učiněné při kontrole, zaplatit jízdné a přirážku ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami. Tento nárok je pak v souladu s § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, v účinném znění, neboť metro je považováno za železniční dráhu (§ 3 odst. 1 písm. f) cit. zákona). Jelikož žalovaná stanovené jízdné a přirážku v den kontroly nezaplatila, dostala se následujícího dne do prodlení § 1968 o. z. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (tj. ode dne následujícího po splatnosti) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.