24 C 16/2017-37 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla nesplacená zápůjčka podle smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne 15. 10. 2015 pomocí prostředků komunikace na dálku (na webovém portálu [webová adresa]). Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 20. 12. 2016 Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. [insolvenční spisová značka], rozhodl o úpadku žalované, přičemž povolil jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne 31. 3. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka], pak Krajský soud v Ústí nad Labem vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a současně žalovanou osvobodil od placení dosud neuspokojených pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení, věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Při posuzování splatnosti žalobou uplatněného nároku soud vycházel z žalobních tvrzení, tedy, že poskytnutá zápůjčka včetně poplatku byla splatná 28 dnů po 15. 10. 2015 (tj. 12. 11. 2015). Podle § 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ InsZ“) jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Jak bylo shora uvedeno, Dne 20. 12. 2016 bylo rozhodnuto o úpadku žalované, přičemž vzhledem k tomu, že celý závazek žalované vůči žalobkyni byl splatný 12. 11. 2015, měla tuto pohledávku žalobkyně přihlásit do insolvenčního řízení žalované. Jelikož byla žalovaná usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 3. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka], ve smyslu shora citovaného § 414 odst. 1 InsZ osvobozena od placení dosud neuspokojených pohledávek, vztahuje se toto osvobození i na žalobou uplatněný nárok. K tomu je nutno uvést, že osvobozením dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek v insolvenčním řízení tyto pohledávky nezanikají, nicméně se z nich stává tzv. naturální obligace a nelze je s úspěchem uplatnit u soudu. Jinými slovy, pokud by dlužník takovou pohledávku uspokojil, nejedná se o bezdůvodné obohacení na straně věřitele, avšak uspokojení takové pohledávky nelze právní cestou vynutit. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 7 892 Kč sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT), náhrady za promeškaný čas, strávený cestou k soudu a zpět, za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 AT, náhrady cestovních výdajů ve výši 722,10 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět za celkem 94 km vozidlem Kia Sportage při průměrné spotřebě 6,7 litrů benzinu na 100 km a ceně benzinu (95 oktanů) 44,50 Kč / l (§ 13 odst. 1, 4 AT za užití vyhl. č. 511/2021 Sb.) a dále náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 369,90 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.