24 C 194/2021-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení v této věci bylo dlužné pojistné za období od 1. 4. 2020 do 10. 7. 2020, podle smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Renault Mégane, [registrační značka]), uzavřené dne 1. 10. 2018 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. 2. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (tak, že akceptovala návrh žalovaného ze dne 1. 10. 2018 a platbu prvního pojistného dne 15. 10. 2018) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění téhož dne a ročním pojistným 7 189 Kč, splatným pololetně (vždy k prvnímu dni 4. a 10. měsíce roku) po 3 523 Kč. S účinností od 1. 4. 2020 došlo k úpravě pojistného na 3 108 Kč za pololetí. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 4. 2020 v důsledku čehož byl několikráte upomínán a dopisem ze dne 22. 7. 2020 mu bylo oznámeno, že jelikož dluh nevyrovnal, pojištění uplynutím dne 9. 7. 2020 zaniklo. 3. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), přičemž žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 4. 2020 ani následující. Žalobkyně dále uvedla, že pojištění ke dni 10. 7. 2020 (po lhůtě stanovené pojistitelem v upomínce) zaniklo. To však v řízení prokázáno nebylo, neboť žalobkyně nepředložila upomínku, kde by byl žalovaný na možný zánik pojištění upozorněn. Pro projednávaný případ však byla tato skutečnost bez významu, když žalobkyně se domáhala jen pojistného za dobu, kdy pojištění dle žalobních tvrzení mělo trvat. Žalobkyně uplatnila pojistné za období od 1. 4. 2020 do 10. 7. 2020 jen ve výši 1 698 Kč, tedy méně, než by jí za uvedené období náleželo. 4. Zbytek do žalované částky 2 298 Kč představují dva poplatky po 300 Kč, jak vyplývá z bilance pojistné smlouvy. Soud však dospěl k závěru, že k tomuto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř.), neboť ani neuvedla, za co měly být tyto poplatky účtovány, ani kde si účastníci takovou možnost sjednali, přičemž k těmto tvrzením neoznačila důkazy. 5. Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do dlužného pojistného a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1698 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky za žalobkyní požadované období od 11. 7. 2020 do 1. 2. 2021 podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento úrok však činí pouze 79 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. 6. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 74 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 26 % a náleží jí tudíž právo na 48 % náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 540 Kč tak představují odměnu za dva úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 48 %. Pokud zástupce žalobkyně uplatnil odměnu a náhradu hotových výdajů za tzv. předžalobní upomínku, soud tento náklad neshledal účelným, neboť žalobkyně sama žalovanému zaslala upomínku s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.