24 C 343/2021-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 24. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným. Uvedla, že se žalovanou 17. 2. 2020 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které žalované do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná však porušila svou povinnost, když za období od 1. 2. 2020 do 5. 10. 2020 neuhradila sjednanou cenu, vyúčtovanou fakturou [číslo]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Z listiny nazvané smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že tuto účastnice uzavřely dne 17. 2. 2020, přičemž žalobkyně se zde zavázala dodávat žalované nejpozději ode dne 25. 9. 2018 do odběrného místa na adrese [obec a číslo], [ulice a číslo] elektřinu a žalovaná se zavázala za tyto dodávky platit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] pro distribuční sazbu D45d. Prostřednictvím včleňovací doložky se součástí smlouvy staly mimo jiné obchodní podmínky a ceník. Dále je zde ujednáno, že žalovaná bude platit měsíčně zálohy ve výši dle předpokládané spotřeby. 4. Z listiny nazvané žádost o změnu / uzavření / ukončení smlouvy – typ B soud zjistil, že 1. 1. 2020 odběrné místo opustil [obec] [obec] a 17. 2. 2020 o uzavření smlouvy požádala žalovaná s tím, že do první fakturace bude platit měsíčně zálohy ve výši 1 500 Kč. 5. Z další listiny nazvané žádost o změnu / uzavření / ukončení smlouvy – typ B a čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaná odběrné místo opustila 23. 9. 2020 a 6. 10. 2020 požádala o ukončení smlouvy. 6. Z listiny nazvané mimořádná (konečná) faktura za elektřinu soud zjistil, že tuto žalobkyně vystavila žalované za spotřebovanou elektřinu (630 kWh ve vysokém tarifu a 4 094 kWh v nízkém tarifu) v období od 1. 2. 2020 do 5. 10. 2020 na částku 17 251 Kč se splatností 23. 10. 2020 žádné zálohy zde vyúčtovány nejsou. Další skutečnosti soud z této listiny z níže vyložených důvodů nečinil. 7. Z dopisu ze dne 28. 5. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení 17 251 Kč, jinak bude nucena přistoupit k soudnímu vymáhání. 8. Z předloženého ceníku a obchodních podmínek soud z níže vyložených důvodů žádná skutková zjištění nečinil. 9. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou dne 17. 2. 2020 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, což bylo provedeným dokazováním bezpochyby prokázáno, stejně jako skutečnost, že žalované vystavila fakturu za období od 1. 2. 2020 do 5. 10. 2020 na částku 17 251 Kč se splatností 23. 10. 2020. 10. Dále však, pokud jde o účtovanou cenu, zde soud dospěl k závěru, že žalobkyně o sjednané ceně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále již jen„ o.s.ř.“), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Soud proto v tomto ohledu nečinil z provedených důkazů žádná skutková zjištění, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost navrženými důkazy prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 155/2012). 11. Žalobkyně se omezila na tvrzení, že žalované za období od 1. 2. 2020 do 5. 10. 2020 vystavila fakturu na částku 17 251 Kč, avšak již neuvedla, jakou si účastnice sjednali cenu dodávané elektřiny, ani v jaké distribuční sazbě a kolik elektřiny žalovaná odebrala. K tomu je nutno dodat, že ceník obsahuje řadu různých sazeb s odlišnými cenami a konečná cena dodávané elektřiny je tvořena mnoha dílčími složkami (spotřební složkou, stálými platbami, cenou za příkon, cenou za systémové služby, cenou na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, daní z elektřiny atp.). Aniž by žaloba obsahovala tato základní tvrzení, nelze jí vyhovět, neboť neobsahuje dostatek podkladů pro ověření správnosti vyúčtování. Nadto je třeba podotknout, že ani žaloba, ani vyúčtování nikterak nehovoří o zálohách, které měla žalovaná podle smlouvy měsíčně platit. 12. Z vyložených důvodů soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout. 13. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.