24 C 344/2021-31 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo jízdné a přirážka k jízdnému, které žalovaná žalobkyni nezaplatila poté, co dne 1. 2. 2021 použila k přepravě tramvajovou linku [číslo] provozovanou žalobkyní, aniž se při kontrole prokázala platným jízdním dokladem s tím, že jízdné činilo 24 Kč a přirážka 1 500 Kč. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná cestovala dne 1. 2. 2021 tramvajovou linkou [číslo] provozovanou žalobkyní a v místě kontroly se neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Přes výzvu, učiněnou při přepravní kontrole nezaplatila jízdné ani uloženou přirážku, která je smluvními přepravními podmínkami stanovena na 1 500 Kč. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná před nástupem do dopravního prostředku nezaplatila jízdné a při přepravní kontrole se neprokázala pověřené osobě platným jízdním dokladem, porušila povinnost cestujícího. Vedle jízdného tak byla povinna na výzvu pověřené osoby, učiněné při kontrole, zaplatit přirážku ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami. Tento nárok je pak v souladu s § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, neboť tramvaj je považována za železniční dráhu (§ 3 odst. 1 písm. f) cit. zákona). Jelikož žalovaná jízdné ani přirážku v den kontroly nezaplatila, dostala se do prodlení § 1968 o. z. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (tj. ode dne následujícího po splatnosti) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.