24 C 46/2022-139 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo dlužné jízdné a přirážka k jízdnému, které žalovaný nezaplatil společnosti [právnická osoba] poté, co dne 7. 1. 2018 použil k přepravě vlak [číslo] ze stanice [obec] do stanice [obec], aniž se při kontrole prokázal platným jízdným dokladem. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 7. 1. 2018 vlakem [právnická osoba] [číslo] ze stanice [obec] do stanice [obec] a v místě kontroly se neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž bylo sepsáno oznámení o závadách a vystaveno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu, učiněnou při přepravní kontrole nezaplatil jízdné (27 Kč) ani uloženou přirážku, která je smluvními přepravními podmínkami stanovena na 1 000 Kč. Dne 12. 1. 2016 uzavřela společnost [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] na základě které došlo k postoupení pohledávek za žalovaným. Dne 21. 1. 2016 uzavřela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] na základě které došlo k postoupení pohledávek za žalovaným. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný před nástupem do dopravního prostředku nezaplatil jízdné a při přepravní kontrole se neprokázal pověřené osobě platným jízdním dokladem, porušil povinnost cestujícího. Vedle jízdného tak byl povinen na výzvu pověřené osoby, učiněné při kontrole, zaplatit přirážku ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami. Tento nárok je pak v souladu s § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož žalovaný jízdné ani přirážku v den kontroly nezaplatil, dostal se do prodlení § 1968 o. z. Žalobou uplatněný nárok pak byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen nejprve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně žalobkyni. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné spolu s přirážkou, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (tj. ode dne následujícího po splatnosti) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o. s. ř.