31 C 290/2021-90 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 103 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného nepovoleného debetu, který žalované vznikl na účtu [číslo] který pro ni vedla předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o účtu ze dne 12. 2. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 2. 3. 2022. K jednání se žádný z účastníků nedostavil (žalobkyně se omluvila), soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 12. 2. 2018 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, na základě které předchůdkyně žalobkyně vedla žalované účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se na tomto účtu dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2 103 Kč. Tento debetní zůstatek nebyl i přes výzvy vyrovnán, a proto byla pohledávka za ve výši debetního zůstatku převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2021, která byla žalovaná odeslána téhož dne. 4. Podle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále také jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že je žaloba důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena předmětná smlouva o účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila tuto smlouvu tím, že neudržovala na účtu dostatek prostředků a dostala se do nepovoleného debetního zůstatku, který dosud nevyrovnala, nadále z titulu debetního zůstatku dluží žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, částku 2 103 Kč spolu s úrokem z prodlení, který žalobkyně s ohledem na prodlení žalované uplatnila v souladu s § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů od počátku prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 103 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že se v dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.