31 C 364/2021-101 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 298,69 Kč s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 15. 11. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované částku 69 625 Kč, kterou následně žalovaná řádně a včas nesplatila ve sjednaných splátkách. 2. Žalovaná, která je dlouhodobě omezená ve svéprávnosti, ani její opatrovník se k žalobě nevyjádřili a rovněž se nedostavili k nařízenému ústnímu jednání, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění: Žalovaná, která je podle rozsudků Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] dlouhodobě (z důvodu vrozeného defektu intelektu) omezená ve svéprávnosti, mimo jiné i v rozsahu, že„ není způsobilá uzavírat žádné písemné smlouvy“, dne 15. 11. 2018 uzavřela s předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, podle které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 69 625 Kč, která měla být z části určena na konsolidaci jiných úvěrů a půjček určených ve smlouvě na účtu jednotlivých věřitelů a zbývající částka 19 625 Kč měla být převedena na účet žalované č. [bankovní účet], což žalobkyně na kterou byla pohledávka postoupena ze [právnická osoba] a.s. smlouvou ze dne [datum], na kterou předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] pohledávku postoupila smlouvou ze dne [datum], doložila blíže neidentifikovatelnou tabulkou z interní evidence předchůdkyně žalobkyně, ze které však nevyplývá, zda a případně z účtu jakého vlastníka a na účet kterého majitele (-ů) byly finanční prostředky převedeny. S ohledem na předchozí skutková zjištění soud z dalších provedených důkazů neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro posuzovanou věc. 3. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že navzdory omezené svéprávnosti žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, nicméně nebylo prokázáno, zda, případně kým a komu byly finanční prostředky podle smlouvy poskytnuty, neboť k tomu nebyl žalobkyní doložen žádný důkaz. Tuto skutečnost v žádném případě není v obecné rovině způsobilý prokázat interní výpis obsahující blíže neidentifikovatelné editovatelné tabulky žalobkyně, které nejsou důkazem o provedení bankovního převodu finančních prostředků mezi bankovními účty, ale toliko jen upravitelnou účetní sestavou, která nemá ani všechny obligatorní náležitosti - povinné informace o platebních transakcích ve smyslu § 146 a § 147 zák. č. 370/2017 Sb. o platebním styku, které byla předchůdkyně žalobkyně ze zákona povinna žalované poskytovat a měla by je tak mít nepochybně k dispozici, minimálně v rámci pravidelných výpisů z účtu žalované, pokud tedy žalovaná vůbec byla v dané době majitelkou nějakého účtu, což z žalobkyní označených důkazů rovněž nevyplývá. K tomu soudu podotýká, že po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při ústním jednání poskytl žalobkyni dostatečný prostor k označení důkazů k prokázání poskytnutí finančních prostředků žalované, zejm. od její právní předchůdkyně, pokud bezvadné odpovídající podklady (výpisy z běžného účtu) nebyly žalobkyni předány při postoupení pohledávky, což by se ostatně dalo v obecné rovině při zachování běžné opatrnosti i předpokládat a považovat za automatický mechanismus. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalovaná nebyla způsobilá k uzavření úvěrové smlouvy, která je tak absolutně neplatná ve smyslu § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), takže účastníci nebyly zavázáni k plnění sjednaných povinností. Žalobkyně dále neunesla důkazní břemeno k tvrzení o poskytnutí jakékoliv částky žalované či plnění za ní, a proto nemá soud ani za prokázané, že by žalobkyně měla právní důvod pro zaplacení (byť jen části) žalované částky (např. z titulu bezdůvodného obohacení). Žalobkyně tak neprokázala existenci právního titulu pro přiznání žalované částky. Soud proto žalobu ve výroku I. v celém rozsahu zamítl. 5. Přestože byla žalovaná ve věci úspěšná a měla by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnila a z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly, soud proto ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.