7 C 244/2021-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí výše uvedenou částku. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 29. 4. 2017 si žalovaný objednal internetovou televizi Lepší.TV pod uživatelským jménem vorelmi1989. Součástí objednávky byl pronájem Lepší.TV boxu (dále jen„ zařízení“), žalovaný se zavázal žalobkyni hradit za službu a pronájem po dobu 24 měsíců, za službu Lepší.TV 199 Kč měsíčně, za pronájem zařízení 99 Kč měsíčně. Služba Lepší.TV je sledování více než 110 televizních stanic online s moderními funkcemi (nahrávání, zpětné zhlédnutí, přetáčení apod.). V případě smlouvy na dobu určitou zůstává zařízení ve vlastnictví poskytovatele po celou dobu trvání smlouvy, žalovaný si zařízení převzal. Po ukončení smlouvy byl povinen zařízení vrátit nebo odkoupit za plnou cenu 1 999 Kč. Žalovaný nedodržel smlouvu, když za služby a pronájem nehradil shora uvedenou cenu a zařízení si ponechal. Za nedodržení smlouvy a hrazení služby včetně pronájmu vznikl žalovanému dluh ve výši žalované částky, který se skládá z ceny služby za dobu od 24. 6. 2017 do 8. 8. 2017 (za 45 dnů 294 Kč) a z ceny pronájmu za stejné období ve výši 146 Kč. Dále se žalovaná částka skládá z ceny za odkoupení zařízení ve výši 1 999 Kč a zbývajícího nájemného za dobu od 8. 8. 2017 do dvou let od uzavření smlouvy ve výši 4 338 Kč. 2. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení dne 24. 5. 2017. Jejím předmětem bylo poskytnutí zařízení ze strany žalobkyně a poskytování shora uvedených služeb po dobu 24 měsíců. Žalovaný se zavázal hradit za služby a pronájem zařízení dle ceníku, tedy ve výši 199 Kč měsíčně a 99 Kč měsíčně. Pro případ, že se žalovaný ocitne v prodlení se svými platebními povinnostmi delšími než 30 dní, bylo sjednáno právo žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupit a povinnost žalovaného uhradit jako sankci všechny platby za služby, na něž má žalobkyně dle dané smlouvy právo a dosud nebyly uhrazeny a dále plné ceny zařízení dle ceníku. Dle ceníku činila cena zařízení 1 999 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 14. 12. 2017 vyplynulo, že toto adresovala žalobkyně žalovanému s tím, že odstupuje od předmětné smlouvy z důvodu neplacení pohledávek žalovaným. Odstoupení obsahuje i výzvu k zaplacení dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle připojené dodejky byla písemnost žalovanému doručována na adresu bydliště. Dále žalobkyně doložila fakturu [číslo] ze dne 24. 5. 2017 vystavenou žalovanému, na částku 0 Kč, když částka 498 Kč byla uhrazena. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí služeb a zařízení, kde se zavázala žalovanému poskytnout služby a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni za tyto služby shora uvedenou cenu. Ve smlouvě bylo sjednáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit při prodlení žalovaného s úhradami, jak je shora uvedeno, což žalobkyně učinila dopisem ze dne 14. 12. 2017. Pro případ odstoupení byly sjednány shora uvedené sankce. 5. Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni sjednanou cenu za poskytnuté služby a za pronájem, což řádně neučinil. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni uhradil více, než žalobkyně tvrdí, když tento nemůže prokazovat negativní skutečnost spočívající v tom, že mu někdo něco neuhradil. Proto soud žalobkyni přiznal dlužné částky za služby a za pronájem v celkové výši 440 Kč (závazek zněl na 199 Kč a 99 Kč měsíčně), když žalobkyně má právo na úhradu sjednané ceny za poskytnuté služby na základě uzavřené smlouvy – platného závazku (§ 1721, § 1746 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož pak žalovaný řádně nehradil své závazky, žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou od této odstoupila a vzniklo jí tak dále právo na úhradu sjednané smluvní pokuty (§ 2048 občanského zákoníku), která byla sjednána přímo ve smlouvě, a která činí 1 999 Kč za nevrácené zařízení a 4338 Kč jako platby za služby do skončení sjednané doby trvání služeb. 8. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady nezastoupeného žalobce, jemuž náleží paušální náhrada ve výši 100 Kč za každý procesní úkon dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyně v daném případě vykonala dva takové úkony, a to dvě písemná podání ve věci samé (žaloba a předžalobní upomínka).